29.3.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 111/11
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 11. ledna 2016 – Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht v. Ewald Baumeister
(Věc C-15/16)
(2016/C 111/14)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesverwaltungsgericht
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht
Odpůrce: Ewald BaumeisterE
Další účastník řízení: Frank Schmitt jako insolvenční správce majetku společnosti Phoenix Kapitaldienst GmbH
Předběžné otázky
1)
a)
Spadají pod pojem „důvěrné informace“ ve smyslu čl. 54 odst. 1 druhé věty směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (1) ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 263, dále jen „směrnice 2004/39/ES“), a tudíž i pod pojem „služební tajemství“ podle čl. 54 odst. 1 první věty směrnice 2004/39 nezávisle na dalších podmínkách všechny informace související s podnikem, které regulovaný podnik poskytl orgánu dohledu?
b)
Zahrnuje „úřední tajemství“ jako součást služebního tajemství ve smyslu čl. 54 odst. 1 první věty směrnice 2004/39/ES nezávisle na dalších podmínkách všechna vyjádření orgánu dohledu obsažená ve spisech včetně jeho korespondence s jinými orgány?
V případě záporné odpovědi na otázky a) nebo b):
c)
Je třeba vykládat ustanovení týkající se služebního tajemství obsažené v čl. 54 odst. 1 směrnice 2004/39/ES v tom smyslu, že pro účely kvalifikace informací jako důvěrných
aa)
záleží na tom, zda tyto informace podle své podstaty spadají pod pojem „služební tajemství“, nebo zda by přístup k informacím mohl konkrétně a skutečně narušit zájem na zachování jejich důvěrnosti, nebo
bb)
je třeba zohlednit jiné okolnosti, při jejichž existenci informace spadají pod pojem „služební tajemství“, nebo
cc)
se orgán dohledu může ohledně podnikových informací regulované instituce obsažených v jeho spisech a ohledně souvisejících písemností orgánu dohledu odvolávat na vyvratitelnou domněnku, že jsou v tomto ohledu dotčena obchodní nebo úřední tajemství?
2)
Je třeba vykládat pojem „důvěrné informace“ ve smyslu čl. 54 odst. 1 druhé věty směrnice 2004/39/ES v tom smyslu, že pro účely kvalifikace informace, která souvisí s podnikem a byla poskytnuta orgánem dohledu, jakožto obchodního tajemství, které je třeba chránit, respektive jakožto informace, kterou je třeba jinak chránit, záleží výhradně na okamžiku poskytnutí informace orgánu dohledu?
V případě záporné odpovědi na druhou otázku:
3)
Je při otázce, zda je třeba chránit informaci související s podnikem bez ohledu na změny ekonomického prostředí jako obchodní tajemství, a tudíž spadá pod pojem „služební tajemství“ podle čl. 54 odst. 1 druhé věty směrnice 2004/39/ES, třeba všeobecně vycházet z časového omezení – například v délce pěti let –, po jehož překročení platí vyvratitelná domněnka, že informace ztratila svou ekonomickou hodnotu? Platí totéž pro úřední tajemství?
(1) Úř. věst. L 145, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy