12.9.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 335/27
Kasační opravný prostředek podaný dne 12. února 2016 Kenzo Tsujimoto proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 2. prosince 2015 ve věci T-414/13, Kenzo Tsujimoto v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
(Věc C-85/16 P)
(2016/C 335/36)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kenzo Tsujimoto (zástupci: A. Wenninger-Lenz, M. Ring, advokátky, W. von der Osten-Sacken, advokát)
Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Kenzo
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil rozsudek Tribunálu (prvního senátu) vydaný dne 2. prosince 2015 ve věci T-414/13;
—
rozhodl s konečnou platností spor;
—
uložil EUIPO a společnosti Kenzo S.A. náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v řízení před odvolacím senátem
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
1.
Porušení čl. 76 odst. 2 nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „NOZS“)
Obě námitky předložené KENZO S.A. vycházejí z čl. 8 odst. 5 NOZS (1). V obou případech zohlednil odvolací senát důkazy předložené na podporu námitky založené na dobrém jménu, kterou podal subjekt podávající námitky v námitkovém řízení vedeném námitkovým oddělením za účelem prokázání řádného užívání ochranné známky. Je nesporné, že dotčené dokumenty byly podány po uplynutí lhůty pro předložení důkazů o existenci, platnosti a rozsahu ochrany staršího práva podle pravidla 19 odst. 1 nařízení č. 2868/95. Z pravidla 19 odst. 1 a 2 a z pravidla 20 odst. 1 nařízení č. 2868/95 vyplývá, že námitka podle čl. 8 odst. 5 musí být odmítnuta, pokud subjekt podávající námitku neprokáže ve lhůtě stanovené Úřadem dobré jméno starší ochranné známky. Tribunál měl nicméně za to, že odvolací senát měl posuzovací pravomoc k tomu, aby posoudil, zda zohlední dotčené důkazy předložené na podporu dobrého jména, a že odvolací senát tuto pravomoc stanovil, uplatnil a řádně odůvodnil zohlednění uvedených důkazů. Účastnice podávající kasační opravný prostředek má však za to, že závěr Tribunálu, kterým tuto pravomoc odvolacímu senátu přiznal, je stižen právní vadou a představuje nesprávné uplatnění pravidel 19 odst. 1 a 2 a 20 odst. 1 nařízení č. 2868/95.
Účastnice podávající kasační opravný prostředek si je vědoma skutečnosti, že další účastníci řízení mají za to, že přípustnost posouzení dokumentů, které byly předloženy na podporu řádného užívání, se má řídit nikoli pravidlem 20 odst. 1 nařízení č. 2868/95, ale pravidlem 50 odst. 1 třetí větou nařízení č. 2868/95 (2), které je zvláštním procesním ustanovením pro řízení před odvolacím senátem.
I pokud by měla být posuzovací pravomoc odvolacího senátu stanovena podle pravidla 50 odst. 1 třetí věty nařízení č. 2868/95, byla tato pravomoc uplatněna odvolacím senátem nesprávně a Tribunál nesprávně uplatnil čl. 76 odst. 2 NOZS, pakliže potvrdil závěry odvolacího senátu o neoddělitelnosti vztahu mezi prokázáním použití a prokázáním dobrého jména, což považoval za řádné uplatnění jeho posuzovací pravomoci. Odvolací senát totiž ani nevymezil rozsah své posuzovací pravomoci, tj. nevymezil, zda je třeba tuto pravomoc v projednávané věci uplatnit restriktivně či nikoli. Pokud by odvolací senát uplatnil svou posuzovací pravomoc správně, měl dojít k závěru, že tato posuzovací pravomoc musí být v souladu s rozsudkem Rintisch (věc C-120/12 P, Bernhard Rintisch v. OHIM) uplatněna restriktivně. Za daných okolností by tedy jediným správným způsobem řádného uplatnění této posuzovací pravomoci bylo, pokud by nebyly zohledněny dokumenty, které byly předloženy na podporu dobrého jména. Tribunál nezohlednil skutečnost, že odvolací senát řádně nevymezil rozsah své posuzovací pravomoci a tuto pravomoc neuplatnil v příslušném rozsahu, čímž jednal v rozporu s čl. 76 odst. 2 NOZS.
2.
Porušení čl. 8 odst. 5 NOZS
Účastnice podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Tribunál neporovnal ochranné známky „KENZO“ a „KENZO ESTATE“ jako celek, čímž jednal v rozporu s čl. 8 odst. 5 NOZS. Kromě toho účastnice podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že nároky týkající se dobrého jména byly Tribunálem potvrzeny na základě dokumentů, které by neměly být zohledněny, pokud by byly správně uplatněny právní předpisy a posuzovací pravomoc ze strany odvolacího senátu. Účastnice podávající kasační opravný prostředek dále tvrdí, že Tribunál pochybil v tom, že neprovedl celkové posouzení, pokud dospěl k závěru, že v případě sporné ochranné známky existuje pravděpodobnost, že by mohla být spojována se starší ochrannou známkou a že by mohla neprávem těžit z dobrého jména starší ochranné známky. Účastnice podávající kasační opravný prostředek závěrem tvrdí, že odvolací senát a Tribunál pochybily, pokud měly za to, že účastnice podávající kasační opravný prostředek neprokázala „řádný důvod“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 NOZS.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L. 78, s. 1).
(2) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1995, L 303, s. 1; zvl. vyd. 17/01, s. 189).