11.7.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 251/16
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal de Justiça (Portugalsko) dne 27. dubna 2016 – José Rui Garrett Pontes Pedroso v. Netjets Management Limited
(Věc C-242/16)
(2016/C 251/17)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Supremo Tribunal de Justiça
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: José Rui Garrett Pontes Pedroso
Odpůrkyně: Netjets Management Limited
Předběžné otázky
1)
Je ve skutkovém kontextu projednávaného sporu – zaměstnancem je pilot civilního letectva, který, jak vyplývá z jeho pracovní smlouvy, vykonává činnost v celém evropském vzdušném prostoru –, dotčeno určení „místa, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci“ a/nebo „místa, kde svou práci obvykle vykonával naposledy“, ve smyslu čl. 19 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000?
2)
Pokud bude odpověď záporná, tedy pokud není toto určení dotčeno:
i)
Musí/může se výraz „místo, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci“, ve smyslu výše uvedeného ustanovení práva Společenství, vykládat jako letiště, na němž má stanoviště letadlo, které má zaměstnanec řídit a na němž začíná cesta, během níž zaměstnanec zahajuje plnění svých úkolů?
A/Nebo musí/může být vykládán jako místo, které označují účastníci řízení výrazem gateway airport (vstupní letiště), tj. místo, z něhož byl zaměstnanec přepravován na letiště, kde mělo stanoviště letadlo, které měl zaměstnanec řídit a na které se následně vracel?
A/Nebo se musí/může jednat o místo, kde je registrována poznávací značka letadel, jež zaměstnanec řídí?
A/Nebo se musí/může jednat o místo, odkud zaměstnanec dostával pokyny, sdělení a informace o letových operacích, o různých hlediscích svého pracovního poměru s odpůrkyní a o postupu, který vedl k jeho propuštění?
ii)
Musí/může se výraz „místo, kde svou práci obvykle vykonával naposledy“, ve smyslu výše uvedeného ustanovení práva Společenství, vykládat jako letiště, na němž mělo stanoviště poslední letadlo, které zaměstnanec řídil před rozvázáním jeho pracovního poměru?
Nebo musí/může být vykládáno jako místo, které označují účastníci řízení výrazem gateway airport (vstupní letiště), tj. místo, z něhož byl zaměstnanec před rozvázáním svého pracovního poměru naposledy přepraven na letiště, kde mělo stanoviště letadlo, které měl zaměstnanec řídit, a na které se následně vrátil?
3)
Může se výraz „provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání“, který je uveden v čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, vykládat ve skutkovém kontextu projednávaného sporu jako „provozní centrála“ podniku, který je v pracovní smlouvě podepsané se zaměstnancem uveden jako zaměstnavatel, v níž jsou piloti přijímáni do pracovního poměru (prostřednictvím přijímání a vyřizování příslušných žádostí o pracovní místo) a v níž je pilotům poskytována úvodní a doplňková odborná příprava, a to i v případě, že tato „provozní centrála“ působí a sídlí [v] jiném podniku, který je sice součástí téže hospodářské skupiny jako prvně jmenovaný podnik, ale z právního hlediska je na něm nezávislý?
4)
Mohou se výrazy „ústředí“ nebo „hlavní provozovna“, které jsou uvedeny v čl. 60 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, vykládat ve skutkovém kontextu projednávaného sporu jako „provozní centrála“ podniku, který je v pracovní smlouvě podepsané se zaměstnancem uveden jako zaměstnavatel, v níž je prováděna kontrola všech součástí provozu tohoto podniku (počínaje kontrolou údržby, letovým provozem a plánováním a konče zajištěním provozu letadel a jejich údržbou a řízením, jakož i zajištěním pozemního provozu a cateringových služeb), z níž jsou pilotům udíleny veškeré pokyny, v níž je pilotům poskytována úvodní a doplňková odborná příprava, v níž se projednávají záležitosti týkající se lidských zdrojů, vedou disciplinární řízení a vyřizují stížnosti, a to i v případě, že tato „provozní centrála“ působí a sídlí [v] jiném podniku, který je sice součástí téže hospodářské skupiny jako prvně jmenovaný podnik, ale z právního hlediska je na něm nezávislý?
5)
Je nutné, aby výše uvedený čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 byl s ohledem na bod 13 odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, v němž se uvádí, že pokud se týče pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, měla by být slabší strana chráněna pravidly pro určení příslušnosti, která jsou jejím zájmům příznivější než obecná pravidla, vykládán ve smyslu, který bude příznivější pro zaměstnance?