5.9.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 326/10
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal da Relação do Porto (Portugalsko) dne 30. května 2016 – António Fernando Maio Marques da Rosa v. Varzim Sol – Turismo, Jogo e Animação, SA
(Věc C-306/16)
(2016/C 326/19)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Tribunal da Relação do Porto
Účastníci původního řízení
Odvolatel: António Fernando Maio Marques da Rosa
Odpůrkyně: Varzim Sol – Turismo, Jogo e Animação, SA
Předběžné otázky
1)
Vyplývá z článku 5 směrnice Rady 93/104/ES (1) ze dne 23. listopadu 1993 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES (2) ze dne 4. listopadu 2003, jakož i z článku 31 Listiny základních práv Evropské unie, že v případě zaměstnanců, kteří pracují na směny a svá období odpočinku čerpající střídavě, přičemž jsou zaměstnáni v zařízení, které je otevřeno pro veřejnost každý den, avšak není v nepřetržitém provozu po dobu 24 hodin denně, musí být povinný den odpočinku, na který má zaměstnanec nárok, poskytnut po ukončení každého období sedmi dnů, tj. nejpozději sedmého dne následujícího po období šesti po sobě jdoucích pracovních dnů?
2)
Je s výše uvedenými směrnicemi a ustanoveními slučitelný takový výklad, podle něhož si může zaměstnavatel v souvislosti s výše uvedenými zaměstnanci každý týden vybrat, ve kterých dnech poskytne zaměstnanci odpočinek, na který má nárok, což znamená, že lze přimět zaměstnance k tomu, aby pracoval až deset po sobě jdoucích pracovních dnů, aniž by mu bylo zaplaceno vykonání přesčasové práce (například od středy určitého týdne, následující po pondělí a úterý jakožto dnech odpočinku, až do pátku následujícího týdne, po němž následuje sobota a neděle jakožto dny odpočinku)?
3)
Je s výše uvedenými směrnicemi a ustanoveními slučitelný takový výklad, podle něhož může být nepřetržitý odpočinek v délce 24 hodin poskytnut kdykoli během kalendářních dnů určitého období sedmi kalendářních dnů a následující nepřetržitý odpočinek v délce 24 hodin (k němuž se přičte denní odpočinek v délce 11 hodin) může být poskytnut rovněž během kalendářních dnů spadajících do období sedmi kalendářních dnů, které následuje po výše uvedeném období?
4)
Je s výše uvedenými směrnicemi a ustanoveními, s přihlédnutím rovněž k čl. 16 odst. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003, slučitelný takový výklad, podle něhož zaměstnanec namísto toho, aby čerpal nepřetržitý odpočinek v délce 24 hodin (k němuž se přičte denní odpočinek v délce 11 hodin) za každé období sedmi dnů, může čerpat dvakrát nepřetržitý odpočinek v délce 24 hodin, ať již po sobě jdoucích či nikoli, během kteréhokoli ze čtyř kalendářních dnů konkrétního referenčního období čtrnácti kalendářních dnů?
(1) Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. 1993 L 307, s. 18; Zvl. vyd. 05/02, s. 197).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. 2003 L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381).