31.10.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 402/17
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León (Španělsko) dne 2. srpna 2016– Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS) v. José Blanco Marques
(Věc C-431/16)
(2016/C 402/20)
Jazyk řízení: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé: Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS) a Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS)
Odpůrce: José Blanco Marques
Předběžné otázky
1)
Má být taková norma vnitrostátního práva, jaká je obsažena v čl. 6 odst. 4 Královského nařízení 1646/1972 ze dne 23. června, která stanoví, že příplatek 20 % vyměřovacího základu ve prospěch důchodců starších 55 let s plnou trvalou invaliditou pro účely svého obvyklého povolání „bude během doby, kdy pracovník získá práci, pozastaven“ posouzena tak, že představuje pravidlo pro předcházení souběhu ve smyslu článků 12, 46a, 46b a 46c nařízení (EHS) č. 1408/71 (1) a 5, 53, 54 a 55 nařízení č. (ES) 883/2004 (2), s přihlédnutím k tomu, že španělský Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) podal výklad, že neslučitelnost upravená v tomto ustanovení vnitrostátního práva se použije nejen pro výkon práce, ale také pro pobírání starobního důchodu?
2)
Mají být v případě kladné odpovědi na předchozí otázku články 46a odst. 3 nařízení (EHS) 1408/71 a 53 odst. 3 nařízení (ES) 883/2004 v tom smyslu, že pravidlo pro předcházení souběhu mezi spornou dávkou a důchodem z jiného členského státu Evropské unie nebo Švýcarska může být použito pouze tehdy, existuje-li norma vnitrostátního práva co do síly rovnocenná se zákonem, která výslovně stanoví neslučitelnost mezi dávkami sociálního zabezpečení pro případ invalidity, stáří nebo pozůstalostními dávkami, jako je ta, která je předmětem sporu, s dávkami nebo příjmy získanými jejich příjemcem v zahraničí? Nebo má být v souladu s články 12 nařízení (EHS) 1408/71 a 5 nařízení (ES) 883/2004 uplatněno pravidlo pro předcházení souběhu důchodů z jiného státu Evropské unie nebo Švýcarska z důvodu chybějící výslovné zákonné úpravy, i když vnitrostátní judikatura přijala výklad, který spatřuje neslučitelnost mezi posuzovanou dávkou podle španělského práva a starobním důchodem?
3)
Bude-li odpověď na předchozí otázku ve prospěch uplatnění španělského pravidla pro předcházení souběhu (jeho rozšířeným výkladem pomocí judikatury) na projednávaný případ, navzdory absenci výslovného znění zákona, který by upravoval dávky a příjmy získané ze zahraničí, má být posouzení takové, že příplatek 20 %, který v souladu se španělskými právními předpisy v oblasti sociálního zabezpečení pobírají pracovníci, jimž je přiznán plný trvalý invalidní důchod v jejich obvyklé profesi a jsou starší 55 let, jak již bylo popsáno, je dávkou stejného nebo jiného druhu, než je starobní důchod ve švýcarském systému sociálního zabezpečení? Mají definice jednotlivých oblastí sociálního zabezpečení v čl. 4 odst. 1 nařízení (EHS) 1408/71 a 3 odst. 1 nařízení (ES) 883/2004 unijní přesah nebo je třeba řídit se definicemi stanovenými vnitrostátními předpisy pro každou konkrétní dávku? V případě, že by definice měly unijní přesah, má být příplatek 20 % z vyměřovacího základu plného trvalého invalidního důchodu předmětem tohoto řízení posouzen jako dávka pro případ invalidity nebo jako dávka v nezaměstnanosti s ohledem na to, že doplňuje plný trvalý invalidní důchod v obvyklé profesi v případě osob starších 55 let, takže výplata tohoto příplatku se příjemci dávky odejme, když vykonává práci?
4)
Jestliže se dospěje k závěru, že obě dávky jsou dávkami stejného druhu, vycházeje z toho, že ani při určení výše španělského invalidního důchodu, ani příplatku k němu nebyly zohledněny doby pojištění v jiném státě, má být výklad takový, že příplatek k důchodu 20 % z vyměřovacího základu ze španělského plného trvalého invalidního důchodu je dávkou, na kterou se mají uplatnit pravidla pro předcházení souběhu, a proto její výše má být posouzena nezávisle na délce dob pojištění nebo pobytu, ve smyslu čl. 46b, třetí odrážka, nařízení (EHS) 1408/71 a 54 odst. 2 nařízení (ES) 883/2004? Může být použito pravidlo pro předcházení souběhu, přestože předmětná dávka není vyjmenována v části D Přílohy IV nařízení (EHS) 1408/71 ani v Příloze IX nařízení (ES) 883/2004?
5)
V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je pravidlo obsažené v článcích 46a odst. 3 písm. d) nařízení (EHS) 1408/71 a 53 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) 883/2004, podle něhož může být španělská dávka sociálního zabezpečení snížena „jenom v rozmezí výše dávek náležejících podle předpisů“ jiného státu, v tomto případě Švýcarska?
6)
Bude-li se vycházet z toho, že obě dávky jsou jiného druhu a není doloženo, že by Švýcarsko uplatňovalo nějaké pravidlo pro předcházení souběhu podle článků 46c nařízení (EHS) 1408/71 a 55 nařízení (ES) 883/2004, může být krácení uplatněno plně na příplatek 20 % ke španělskému plnému trvalému invalidnímu důchodu nebo má být tento předmětem dělení či poměrného odpočtu? Má být v kterémkoli z obou případů uplatněno omezení vyplývající z článků 46a odst. 3 písm. d) nařízení (EHS) 1408/71 a 53 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) 883/2004, podle něhož může být španělská dávka sociálního zabezpečení krácena pouze „jenom v rozmezí výše dávek náležejících podle předpisů“ jiného státu, v tomto případě Švýcarska?
(1) Nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a na jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5.7.1971; ZV 05/01, s. 98).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004).
Full & Egal Universal Law Academy