20.3.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 86/4
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 7. října 2016 – A v. Staatssecretaris van Financiën
(Věc C-522/16)
(2017/C 086/06)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hoge Raad der Nederlanden
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: A
Odpůrce: Staatssecretaris van Financiën
Předběžné otázky
1)
Má být článek 62 CK (1) ve spojení s články 205, 212, 216, 217 a 218 nařízení č. 2454/93 (2), jakož i s příslušnými ustanoveními nařízení (EHS) č. 2777/75 (3) a nařízení (ES) č. 1484/95 (4) vykládán v tom smyslu, že pojem údaje, který je uveden v čl. 201 odst. 3 druhém pododstavci CK, na jejichž základě je sestavováno celní prohlášení, zahrnuje rovněž doklady, na které odkazuje čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1484/95 a které musí být předloženy celním orgánům?
2)
Má být čl. 201 odst. 3 druhý pododstavec CK vykládán v tom smyslu, že pojmem dlužník se rozumí rovněž fyzická osoba, která sice sama neuskutečnila jednání uvedené v tomto pododstavci (poskytnutí údajů k sestavení prohlášení) a jež z důvodu svého postavení nenese odpovědnost za uvedené jednání, ale která se ve značném rozsahu podílela na plánování a následném ustavení struktury společností a obchodních toků, v jejichž rámci byly následně (jinou osobou) poskytnuty údaje k sestavení celního prohlášení?
3)
Má být podmínka uvedená v ustanovení čl. 201 odst. 3 druhého pododstavce CK, která stanoví, že „za dlužníka může být považována každá osoba, která si byla nebo měla být vědoma, že údaje poskytnuté k sestavení celního prohlášení nejsou pravdivé“, vykládána v tom smyslu, že právnické a fyzické osoby, které jsou zkušenými účastníky trhu, nemohou nést odpovědnost za dodatečné dlužné clo z důvodu zneužití práva, pokud pouze zřídily transakční strukturu, jejímž cílem je vyhnout se placení dodatečného cla, na základě odborného posudku, podle kterého je taková struktura z právního a daňového hlediska přípustná?
4)
Má být čl. 221 odst. 4 CK vykládán v tom smyslu, že tříletou lhůtu nelze prodloužit, pokud se po uplynutí lhůty podle čl. 221 odst. 3 první věty CK prokáže, že dovozní clo, které bylo vyměřeno podle článku 201 CK na základě podání celního prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu, nebylo dříve z důvodu nepravdivých nebo neúplných údajů uvedených v celním prohlášení vybráno?
5)
Mají být ustanovení čl. 221 odst. 3 a 4 CK vykládána v tom smyslu, že pokud již byl celní dlužník v souvislosti s prohlášením informován celním výměrem o dlužném clu a uvedený dlužník podal proti tomuto výměru opravný prostředek ve smyslu článku 243 CK, celní orgány mohou přikročit k výběru dluhu dovozního cla ze zákona bez ohledu na opravný prostředek podaný proti sdělení o celním dluhu bez ohledu na ustanovení čl. 221 odst. 4 CK?
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/16, s. 4).
(2) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1993, L 253, s. 1; Zvl. vyd 2/6, s. 3).
(3) Nařízení Rady (EHS) č. 2777/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s drůbežím masem (Úř. věst. 1975, L 282,s. 77; Zvl. vyd. 3/2, s. 138).
(4) Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují dodatečná dovozní cla v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS, (Úř. věst. 1995, L 145, s. 47; Zvl. vyd. 3/17, s. 437).