20.3.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 86/5
Kasační opravný prostředek podaný dne 7. listopadu 2016 Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 9. září 2016 ve věci T-159/15, Puma SE v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví
(Věc C-564/16 P)
(2017/C 086/07)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Hanf, D. Botis, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Puma SE
Návrhová žádání
Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil napadený rozsudek v plném rozsahu;
—
uložil Puma SE náhradu nákladů řízení vynaložených Úřadem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Zaprvé, Tribunál v rozporu s čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (1) a zásadou řádné správy nezohlednil procesní postavení a povinnosti Úřadu v řízeních inter partes před Úřadem, když konstatoval, že Puma se „náležitě dovolávala“ tří předchozích rozhodnutí Úřadu pro účely splnění své povinnosti prokázat dobré jméno ochranných známek Puma [pravidlo 19 odst. 2 písm. c) nařízení č. 2868/95 (2)]. Tribunál tak uznal, že tuto povinnost lze splnit prostřednictvím obecných a neurčitých odkazů na dokumenty předložené v předchozích námitkových řízeních s odlišnými účastníky řízení, kterých se další účastnice tohoto řízení neúčastnila.
Vzhledem k tomu, že Úřad nemůže opomíjet právo dalšího účastníka řízení být vyslechnut, nýbrž je musí respektovat (článek 75 nařízení č. 207/2009), závěr Tribunálu nutně ukládá Úřadu povinnost hrát aktivní roli v řízeních inter partes. To porušuje kontradiktorní povahu tohoto řízení a související povinnost neutrality Úřadu a zasahuje do řádného průběhu tohoto řízení.
Zadruhé, Tribunál tím, že předchozí rozhodnutí Úřadu, kterých se dovolávala společnost Puma, kvalifikoval jako „rozhodovací praxi“ Úřadu, nerespektoval kontradiktorní povahu řízení inter partes a pojem „dobré jméno“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009. Toto dvojí nerespektování vedlo ke dvojímu porušení zásady řádné správy.
Předpoklad pro samotné použití judikatury Technopol není v projednávané věci – tedy v řízení inter partes – splněn, neboť tato judikatura týkající se povinnosti Úřadu zkoumat bez návrhu relevantní skutečnosti věci, se vztahuje jen na řízení ex parte. Každopádně vzhledem k nutné neexistenci jakékoli konkrétní „rozhodovací praxe“ Úřadu v souvislosti s dobrým jménem ochranných známek Puma nemůže existovat povinnost odůvodnit skutečnost, že se v projednávané věci nepoužijí zjištění týkající se dobrého jména ochranných známek Puma, která byla učiněna v předchozích rozhodnutích.
Tribunál dále nemohl – aniž by porušil zásadu kontradiktornosti, kterou se řídí řízení inter partes a je stanovena v čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 – ze zásady řádné správy dovodit, že odvolací senát měl dodatečnou povinnost vyzvat z moci úřední společnost Puma, aby předložila další důkaz o dobrém jméně, kterého se domáhala u ochranných známek Puma.
Zatřetí, závěr Tribunálu týkající se povinnosti Úřadu vyzvat z moci úřední společnost Puma k předložení dalších důkazů je krom toho v rozporu s čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 (použitelným na základě pravidla 50 odst. 1 nařízení č. 2868/95), který se vztahuje výlučně na podání učiněná účastníky řízení z vlastního podnětu.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).
(2) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1995, L 303, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy