30.1.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 30/27
Kasační opravný prostředek podaný dne 23. listopadu 2016 Oleksandrem Viktorovičem Janukovičem proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 15. září 2016 ve věci T-348/14, Janukovič v. Rada
(Věc C-599/16 P)
(2017/C 030/32)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Oleksandr Viktorovič Janukovič (zástupce: T. Beazley QC))
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie a Evropská komise
Návrhová žádání
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil rozsudek Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydaný dne 15. září 2016 ve věci T-348/14 v rozsahu upřesněném v kasačním opravném prostředku, tedy body 2 a 4 výroku,
—
vyhověl návrhovým žádáním předloženým navrhovatelem v řízení před Tribunálem v rozsahu upřesněném níže, a to:
—
zrušil rozhodnutí (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP (1) (dále jen „druhé pozměňující rozhodnutí“),
—
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP (2), a
—
zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 (3),
v rozsahu, v němž se uplatní na navrhovatele, a
—
uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a o žalobě na neplatnost formulované v návrhu na úpravu žaloby.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
1.
První důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že měl za to, že kritérium pro určení osob stanovené v čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ve znění druhého pozměňujícího rozhodnutí je v souladu s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky uvedenými v článku 21 SEU. Tribunál odmítl uznat, že pokud, tak jako v projednávaném případě, existují hodnověrné důkazy o tom, že dotyčná země nedosahuje homogenních a uspokojivých výsledků v oblasti dodržování základních zásad lidských práv nebo právního státu, musí být tvrzená zpronevěření veřejných prostředků přinejmenším předmětem stíhání nebo soudních řízení probíhajících v této zemi.
2.
Druhý důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že 1) odmítl konstatovat, že existují hodnověrné důkazy o absenci homogenních a uspokojivých výsledků v oblasti dodržování základních zásad lidských práv nebo právního státu na Ukrajině, a 2) považoval určité ukrajinské orgány, které poskytly důkazy, z nichž vycházela Rada Evropské unie, za „vysoké justiční orgány“. Tribunál se mimoto dopustil pochybení tím, že nijak neodůvodnil své postoje v bodech 1) a 2).
3.
Třetí důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že došel k závěru, že 1) zapsání jména navrhovatele na seznam na základě dopisu ukrajinských orgánů ze dne 30. prosince 2014 splňuje kritéria pro určení a že 2) se Rada nedopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o zapsání navrhovatele na seznam.
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 24, s. 16).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 25).
(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 1).