6.2.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 38/19
Kasační opravný prostředek podaný dne 26. září 2016 Greenpeace Energy eG proti usnesení Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 9. prosince 2016 ve věci T-382/15, Greenpeace Energy eG v. Evropská komise
(Věc C-640/16 P)
(2017/C 038/25)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Greenpeace Energy eG (zástupci: D. Fouquet, S. Michaels, J. Nysten, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil usnesení Tribunálu ze dne 26. září 2016 ve věci T-382/15 Greenpeace Energy eG ve vztahu k navrhovatelce,
—
vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí,
—
uložil žalované náhradu všech nákladů řízení, včetně nákladů na advokáta a cestovné.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka opírá svůj kasační opravný prostředek o pět následujících důvodů:
1.
Tribunál má zjevně za to, že čl. 263 čtvrtý pododstavec třetí část SFEU vyžaduje, aby právní akty s povahou nařízení, které mohou být předmětem žaloby podle tohoto ustanovení, měly obecný dosah. Takový právní názor je ale nicméně s ohledem na znění a vznik tohoto ustanovení, mimo jiné s ohledem na zájem unijního zákonodárce, třeba považovat za právně nesprávný.
2.
Tribunál zřejmě vychází z toho, že se při požadavku přímého dotčení v případě aktů, které neobsahují prováděcí opatření, jedná o dvě oddělená kritéria, která podléhají oddělenému přezkumu. Tak to ale není v projednávaném případě, protože žádné prováděcí opatření Spojeného království nebo Evropské komise ve smyslu tohoto ustanovení není nezbytné a udělení podpory vyvolává okamžité účinky na trh v tom smyslu, že navrhovatelka pocítí okamžitě účinky v rámci hospodářské soutěže.
3.
Tribunál vytýká navrhovatelce, že dostatečně neprokázala své přímé a osobní dotčení. Tímto nicméně nezohlednil uvedené informace nebo je přinejmenším nezohlednil dostatečně.
4.
Tribunál má zřejmě za to, že individualizace pro účely čl. 263 čtvrtého pododstavce třetí části SFEU musí být v souladu s judikaturou Plaumann zamítnuta již tehdy, když mohou existovat další podniky, které jsou podobně jako navrhovatelka dotčené soutěžními účinky poskytnutí podpory. Vzhledem na judikaturu zejména ve věci Codorniu, C-309/89 se nicméně tento výklad jeví jako právně nesprávný a navíc restriktivní. Dále odkazuje navrhovatelka na svá vyjádření ke skutkovým okolnostem v žalobě, které ozřejmují dostatečnou individualizaci, ale které Tribunál zjevně nezohlednil nebo nezohlednil dostatečně.
5.
Tribunál zřejmě vycházel z toho, že účinnou právní ochranu proti rozhodnutí Komise povolujícího podporu lze získat u vnitrostátních soudů. To znamená, že tím, že unijní zákonodárce uložil členským státům povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany (čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU), chtěl soudům členských států svěřit kontrolu nad individuálními akty unijních orgánů, jako je Evropská komise. Nicméně s ohledem na judikaturu Soudního dvora k unijním aktům, jakož i existujícím opravným prostředkům a zejména s ohledem na rozdělení pravomocí mezi vnitrostátními soudy a Evropskou komisí v oblasti práva podpor, nemůže být tento přístup přijat a je tedy právně nesprávný.