29.2.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 78/34
Žaloba podaná dne 18. ledna 2016 – De Masi v. Komise
(Věc T-11/16)
(2016/C 078/47)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobce: Fabio De Masi (Brusel, Belgie) (zástupce: Prof. A. Fischer-Lescano)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí žalované ze dne 9. prosince 2015 o žádosti o přístup k dokumentům skupiny Code of Conduct,
—
zrušil rozhodnutí žalované o restriktivním přístupu k dokumentům skupiny Code of Conduct ze dne 9. listopadu 2015,
—
uložil žalované podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení a náhradu nákladů případných vedlejších účastníků řízení na podporu návrhových žádání žalobce.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody, z nichž dva se týkají rozhodnutí žalované ze dne 9. prosince 2015 a dva rozhodnutí žalované ze dne 9. listopadu 2015.
—
V souvislosti s rozhodnutím žalované ze dne 9. prosince 2015
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001 (1)
Žalobce tvrdí, že rozhodnutí ze dne 9. prosince 2015 porušuje právo na vydání rozhodnutí o potvrzující žádosti v přiměřených lhůtách, které je stanoveno ve výše uvedeném ustanovení.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 15 odst. 3 SFEU ve spojení s čl. 2 odst. 1 nařízení ES č. 1049/2001
Žalobce dále uvádí, že odmítnutí úplného přístupu k dokumentům, které žalovaná vypracovala v souvislosti se skupinou „kodex chování“ (zdanění podniků) zřízenou Radou, navíc porušuje jeho právo nahlížet do těchto dokumentů, přičemž toto právo je zaručeno výše uvedenými ustanoveními.
—
V souvislosti s rozhodnutím žalované ze dne 9. listopadu 2015
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 230 odst. 2 SFEU ve spojení s čl. 10 odst. 2 SEU ve spojení s informačními povinnostmi
Žalobce v této souvislosti tvrdí, že jako člen Evropského parlamentu má subjektivní a na primárním právu založené právo na úplný přístup k dokumentům, pokud jsou tyto dokumenty nezbytné pro účely provádění parlamentní kontroly.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení meziinstitucionální rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
Konečně, žalobce tvrdí, že rozhodnutí ze dne 9. listopadu 2015 je navíc v rozporu s výše uvedenou meziinstitucionální rámcovou dohodou, při jejímž uplatnění je třeba vzít v úvahu ratio článku 230 SFEU, kterým poskytnutí co možná nejrozsáhlejšího přístupu k dokumentům.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).
Full & Egal Universal Law Academy