7.3.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 90/23
Žaloba podaná dne 8. ledna 2016 – Apimab Laboratiores a další v. Komise
(Věc T-14/16)
(2016/C 090/32)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobci: Apimab Laboratiores (Clermont-l’Hérault, Francie), Sarl BBI – Blanche Bresson Institut (Barbentane, Francie), Institut de recherche biologique – IRB (Montaigu, Francie), Laboratoires Arkopharma (Carros, Francie), Laboratoires Juva Santé (Paříž, Francie), Ortis (Bütgenbach, Belgie), Pierre Fabre Médicament (Boulogne-Billancourt, Francie), Pollenergie (Saint-Hilaire-de-Lusignan, Francie) (zástupce: A. de Brosses, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
rozhodl, že nařízení č. 2015/1933 ze dne 27. října 2015 bylo přijato bez předchozí konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, a tudíž v rozporu s pravidly procesu jeho přijímání;
—
rozhodl, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, pokud přijala nařízení č. 2015/1993 bez vědeckého hodnocení rizika v rozporu s článkem 6 nařízení č. 178/2002;
—
rozhodl, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud v nařízení č. 2015/1933 ze dne 27. října 2015 stanovila limity benzo(a)pyrenu v určitých doplňcích stravy na 10 mikrogramů, je-li použit sám, nebo na 50 mikrogramů, je-li smíšen s jinými látkami;
—
rozhodl, že Komise porušila zásadu proporcionality, pokud v nařízení č. 2015/1933 ze dne 27. října 2015 stanovila limity benzo(a)pyrenu v určitých doplňcích stravy na 10 mikrogramů, je-li použit sám, nebo na 50 mikrogramů, je-li smíšen s jinými látkami;
—
rozhodl, že Komise porušila zásadu zákazu diskriminace, pokud v nařízení č. 2015/1933 ze dne 27. října 2015 stanovila limity benzo(a)pyrenu v určitých doplňcích stravy na 10 mikrogramů, je-li použit sám, nebo na 50 mikrogramů, je-li smíšen s jinými látkami.
A v důsledku toho, aby:
—
zrušil nařízení č. 2015/1933 ze dne 27. října 2015, pokud jde o jeho ustanovení týkající se doplňků stravy;
—
uložil Komisi náhradu všech nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby žalobci uplatňují šest žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila procesní pravidla vyplývající z nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (dále jen „rámcové nařízení“), při přijetí nařízení Komise (EU) č. 2015/1933 ze dne 27. října 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků v kakaové vláknině, banánových lupíncích, doplňcích stravy, sušených bylinách a sušeném koření (dále jen „napadené nařízení“).
2.
Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Komise dopustila při přijetí napadeného nařízení, a z porušení článku 2 rámcového nařízení, což odůvodňuje zrušení napadeného nařízení v důsledku neexistence právního základu.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Komise dopustila, když neprovedla konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a nepřistoupila k předchozímu vědeckému hodnocení, což je v rozporu s požadavky uvedenými v článku 6 nařízení č. 178/2002.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, ke kterému došlo tím, že napadené nařízení je implicitně založeno na konstatování, že spotřebitel požije obdobné množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) prostřednictvím doplňků stravy jako prostřednictvím běžných potravin; tak tomu ovšem v posuzované věci není.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila zásadu proporcionality, jelikož stanovení maximálních limitů PAU překračuje rámec toho, co je nezbytné k ochraně veřejného zdraví.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila zásadu zákazu diskriminace, jelikož napadené nařízení nezohlednilo rozdíly mezi doplňky stravy a jinými potravinami, když stanovilo maximální limity PAU přiměřeně k druhu dotčené potraviny.
Full & Egal Universal Law Academy