5.9.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 326/29
Žaloba podaná dne 19. července 2016 – MS v. Komise
(Věc T-17/16)
(2016/C 326/51)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: MS (Castries, Francie) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
rozhodl, že žaloba je přípustná a opodstatněná;
a z toho důvodu:
—
uznal mimosmluvní odpovědnost Evropské komise podle článků 268 a 340 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie;
—
nařídil předložení dokumentů prohlášených Komisí za důvěrné, které představují nezbytnou oporu pro rozhodnutí o vyloučení;
—
nařídil náhradu nemajetkové újmy vyplývající z chybného jednání Komise, vyčíslené ex aequo et bono na částku 20 000 eur;
—
nařídil Komisi zveřejnění omluvného dopisu pro žalobce a jeho znovuzařazení do Team Europe;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z protiprávního jednání, jehož se dopustila Komise, které představovalo závažné porušení právního předpisu, jehož účelem bylo přiznat práva jednotlivcům, zakládající mimosmluvní odpovědnost Komise. Zaprvé se žalobce domnívá, že jej Komise řádně neinformovala o tvrzeních a údajích předložených proti němu a neposkytla mu příležitost, aby se k nim mohl účinně vyjádřit před tím, než bylo přijato rozhodnutí o vyloučení v rozporu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie, s obecnými zásadami řádné správy, s právem na obhajobu a s článkem 16 Evropského kodexu řádné správní praxe. Zadruhé Komise nezkoumala důsledně a nestranně všechny relevantní skutečnosti projednávaného případu, než rozhodla o vyloučení žalobce ze sítě Team Europe v rozporu se zásadou řádné péče zakotvené v článku 41 Listiny a s články 8, 9 a 11 Kodexu. Tímto Komise rovněž porušila presumpci neviny žalobce zakotvenou v článku 48 Listiny. Zatřetí se žalobce domnívá, že Komise řádně neodůvodnila své rozhodnutí, uvedla v něm pouze vágní tvrzení, ostatně nepřesná, v rozporu s čl. 41 odst. 2 Listiny a článkem 18 Kodexu. Konečně rozhodnutí přijaté Komisí by mělo být zjevně nedůvodné a nepřiměřené s přihlédnutím k okolnostem projednávané věci.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečné a jisté škody, kterou měl utrpět žalobce v důsledku jednání vytýkaného Komisi, které zpochybnilo morální a profesionální bezúhonnost žalobce.