30.5.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 191/42
Žaloba podaná dne 8. dubna 2016 – Itálie v. Komise
(Věc T-147/16)
(2016/C 191/55)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Italská republika (zástupci: S. Fiorentino, avvocato dello Stato, G. Palmieri, zmocněnkyně)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise č. C (2016) 366 final ze dne 28. ledna 2016, oznámené dne 29. ledna 2016, kterým Komise v souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011 vydaným ve věci C-496/09 Italské republice nařídila zaplatit penále ve výši 5 382 000 eur odpovídající třetímu pololetí a 2 106 000 eur odpovídající čtvrtému pololetí po vydání uvedeného rozsudku.
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z porušení článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, z nesprávného použití článku 11 nařízení (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, jakož i z porušení zásady proporcionality.
—
V této souvislosti se uvádí, že napadené rozhodnutí ukládá, aby se na částky dlužné podniky z titulu navrácení státní podpory použila složená úroková míra, jak je stanoveno v článku 11 nařízení č. 794/2004. Italská vláda tento bod zpochybňuje a uvádí, že se i podle judikatury Soudního dvora Evropské unie tento režim výpočtu úroků nemůže uplatnit ve vztahu k rozhodnutím o navrácení, která předcházejí vstupu nařízení č. 794/2004 v platnost, a o to méně ve vztahu k rozhodnutím, která předcházejí zveřejnění Sdělení Komise o úrokových sazbách z roku 2003, které se použijí v případě navrácení protiprávně poskytnutých podpor. Skutečnost, že se Komise v napadeném rozhodnutí dovolává údajné opačné dohody mezi Komisí a italskými orgány, naopak není relevantní.
Full & Egal Universal Law Academy