22.8.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 305/38
Žaloba podaná dne 24. května 2016 – Švédsko v. Komise
(Věc T-260/16)
(2016/C 305/53)
Jednací jazyk: švédština
Účastníci řízení
Žalobce: Švédské království (zástupci: A. Falk, N. Otte Widgren, C. Meyer Seitz, U. Persson a L. Swedenborg)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/417 ze dne 17. března 2016 ([dále jen], sporné rozhodnutí) v rozsahu, v němž mají být finanční opravy prováděny ve výši paušální částky 2 % odpovídající částce 8 811 286,44 eur v případě přímých podpor oddělených od produkce vyplacených Švédsku za rok žádosti 2013 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 73/2009[, ze dne 19. ledna 2009,] kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003; a
—
podpůrně zrušil a změnil sporné rozhodnutí tak, že výše uvedená vyloučená částka bude snížena na 1 022 259,46 eur;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobce tvrdí, že Komise porušila článek 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 12[0]0/2005 a (ES) č. 485/2008 a čl. 11 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV, a to tím, že v rámci svého sdělení doručovaného členským státům v souladu s výše uvedenými ustanoveními neupřesnila údajný nedostatek přičitatelný žalobci v projednávané věci ani neuvedla nápravná opatření nezbytná k zajištění budoucího dodržování uvedené unijní právní úpravy. Z tohoto důvodu nelze tímto sdělením odůvodňovat uložení sporné paušální finanční opravy Švédsku.
Žalobce tvrdí, že Komise své sporné rozhodnutí založila na nesprávných závěrech o rozdílech vyplývajících ze srovnání počtu chyb zjištěných pomocí teledetekční kontroly s počtem chyb zjištěných za použití klasické kontrolní metody, tj. kontroly na místě. Podle žalobce se Komisi nepodařilo ani prokázat, v čem údajné nedostatky spočívají nebo jak by mohly vyvolat riziko újmy pro EZZF. Žalobce uvádí, že Švédsko provedlo kontrolní výběr [vzorků] a v zásadě též analýzu rizik, jak stanoví článek 31 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, a že tedy Švédsko nevystavilo EZZF rizikům, na něž poukazuje Komise. Podle žalobce tedy rozhodnutí Komise o paušální finanční opravě ve výši 2 % porušuje článek 31 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky a článek 52 [shora uvedeného] nařízení [(EU) č.] 1306/2013.
Pro případ, že by Tribunál dospěl k závěru, že analýza rizik nebyla provedena účinně v souladu s čl. 31 odst. 2 [shora uvedeného] nařízení [(ES) č.] 1122/2009, žalobce podpůrně uvádí, že neexistoval důvod, aby Komise uplatnila paušální opravu ve výši 2 %. Částku 8 811 286,44 eur, která byla sporným rozhodnutím vyloučena z unijního financování, nelze odůvodnit ani významem údajného protiprávního jednání z hlediska jeho povahy a rozsahu, ani finanční újmou, kterou mohlo protiprávní jednání způsobit Unii. Žalobce tvrdí, že při vyvinutí přiměřeného úsilí lze určit částku odpovídající riziku, jež mohlo protiprávní jednání způsobit. V důsledku toho je uplatnění předmětné paušální opravy v rozporu s čl. 52 odst. 2 [shora uvedeného] nařízení [(EU) č.] 1306/2013, s pokyny Komise týkajícími se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF, dokument [č.] VI/5330/97 [ze dne 23. prosince 1997], a se zásadou proporcionality. Dle názoru žalobce tedy musí být stanovená částka paušální opravy snížena.
Full & Egal Universal Law Academy