25.7.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 270/56
Žaloba podaná dne 27. května 2016 – Saleh Thabet v. Rada
(Věc T-274/16)
(2016/C 270/63)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobce: Saleh Thabet (Káhira, Egypt) (zástupci: B. Kennelly a J. Pobjoy, Barristers a G. Martin a M. Rushton, Solicitors)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/411 ze dne 18. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 74, s. 40) v rozsahu, v jakém se týká žalobce;
—
konstatoval, že čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, s. 63) a čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, s. 4) se na žalobkyni neuplatní, a aby v důsledku toho zrušil rozhodnutí (SZBP) 2016/411 v rozsahu, v jakém se jí týká,
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.
1.
Prvním žalobním důvodem tvrdí, že Rada neurčila právní základ čl. 1 odst. 1 rozhodnutí 2011/172/SZBP (dále jen „rozhodnutí“) a čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 270/2011 (dále jen (nařízení“). Není prokázáno, že Rada jakýmkoli způsobem zohlednila právní základ čl. 1 odst. 1 rozhodnutí při přijetí napadeného rozhodnutí, bez ohledu na výslovnou povinnost tak učinit uloženou článkem 5 rozhodnutí. Skutečnost, že čl. 1 odst. 1 mohl mít platný právní základ při přijetí dne 21. března 2011, neposkytuje trvalý právní základ v roce 2016 či později.
2.
Druhým žalobním důvodem tvrdí porušení svého práva podle článku 6 SEU, ve spojení s články 2 a 3 SFEU a články 47 a 48 Listiny základní práv Evropské unie, způsobené domněnkou Rady, že soudní řízení v Egyptě respektuje základní lidská práva.
3.
Třetím žalobním důvodem tvrdí, že Rada se dopustila zjevně nesprávných posouzení, když měla za to, že byla splněna kritéria pro zařazení žalobce do čl. 1 odst. 1 rozhodnutí a čl. 2 odst. 1 nařízení.
4.
Čtvrtým žalobním důvodem tvrdí, že Rada neuvedla přiměřené důvody pro znovuzařazení žalobce.
5.
Pátým žalobním důvodem tvrdí, že Rada porušila jeho právo na obhajobu, právo na řádnou správu a právo na účinný soudní přezkum. Konkrétně Rada neprovedla pečlivý a nestranný přezkum opodstatněnosti důvodů pro znovuzařazení s ohledem na tvrzení žalobce před znovuzařazením.
6.
Šestým žalobním důvodem tvrdí, že Rada bez odůvodnění a nepřiměřeně porušila jeho základní práva včetně práva na ochranu majetku a práva na ochranu dobrého jména. Dopad rozhodnutí Rady (SZBP) č. 2016/411 na žalobkyni je dalekosáhlý, jak vůči jeho majetku, tak celosvětově vůči jeho dobrému jménu. Rada neprokázala, že zmrazení majetku a finančních zdrojů žalobce souvisí s jakýmkoli legitimním cílem, nebo že je takovým legitimním cílem odůvodněna, a už vůbec, že by bylo přiměřené takovému legitimnímu cíli.