25.7.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 270/57
Žaloba podaná dne 27. května 2016 – Mubarak a další v. Rada
(Věc T-275/16)
(2016/C 270/64)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobci: Gamal Mohamed Hosni Elsayed Mubarak (Káhira, Egypt), Alaa Mohamed Hosni Elsayed Mubarak (Káhira), Heidy Mahmoud Magdy Hussein Rasekh (Káhira), Khadiga Mahmoud El Gammal (Káhira) (zástupci: B. Kennelly a J. Pobjoy, Barristers a G. Martin a M. Rushton, Solicitors)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/411 ze dne 18. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2016 L 74, s. 40), v rozsahu, v němž se uplatní na žalobce;
—
prohlásil, že se čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011, L 76, s. 63) a čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011, L 76, s. 4) nepoužijí v rozsahu, v němž se uplatňují na žalobce, a v důsledku toho zrušil rozhodnutí (SZBP) 2016/411 v rozsahu, v němž se uplatní na žalobce,
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobci.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobci šest žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že Rada nevymezila náležitý právní základ pro čl. 1 odst. 1 rozhodnutí 2011/172/SZBP (dále jen „rozhodnutí“) a čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 270/2011 (dále jen „nařízení“). Neexistují důkazy o tom, že by Rada provedla při přijímání rozhodnutí (SZBP) 2016/411 jakýkoli přezkum čl. 1 odst. 1 rozhodnutí, přestože je tato povinnost výslovně zakotvena v článku 5 rozhodnutí. Skutečnost, že čl. 1 odst. 1 mohl mít platný právní základ v okamžiku, kdy byl poprvé dne 21. března 2011 přijat, nemůže tomuto ustanovení trvale poskytovat právní základ do roku 2016 či dále.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila práva žalobců podle článku 6 ve spojení s články 2 a 3 SEU a články 47 a 48 Listiny základních práv EU tím, že se domnívala, že soudní řízení v Egyptě je v souladu se základními lidskými právy.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že se Rada dopustila zjevně chybného posouzení, pokud měla za to, že kritérium pro uvedení žalobců na seznam uvedené v čl. 1 odst. 1 rozhodnutí a čl. 2 odst. 1 nařízení, bylo naplněno.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Rada neposkytla vhodné odůvodnění pro opětovné uvedení žalobců na seznamu.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila práva žalobců na obhajobu, právo na řádnou správu a účinnou soudní ochranu. Rada zejména důsledně a nestranně neposoudila, zda dotčené důvody pro opětovné zařazení na seznam byly řádně odůvodněné s ohledem na vyjádření žalobců v době před opětovným zařazením na seznam.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Rada neodůvodněně či nepřiměřeně porušila základní práva žalobců, včetně jejich práva na ochranu vlastnictví a dobré pověsti. Dopad napadeného rozhodnutí na žalobce je dalekosáhlý, ať je z hlediska k jejich majetku, tak i jejich celosvětové dobré pověsti. Rada neprokázala, že by zmrazení majetku a ekonomických zdrojů žalobců souviselo s jakýkoli legitimním účelem či jím bylo odůvodněno, a dokonce ani to, že by tato opatření byla přiměřená s ohledem na takový účel.