25.7.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 270/58
Žaloba podaná dne 30 května 2016 – Inpost Paczkomaty v. Evropská komise
(Věc T-282/16)
(2016/C 270/65)
Jednací jazyk: polština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Inpost Paczkomaty sp. z o.o. (Krakow, Polsko) (zástupce: T. Proć, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise (EU) C(2015) 8236 ze dne 26. listopadu 2015 o státní podpoře SA.38869 (2014/N), kterou Polsko hodlá poskytnout ve prospěch podniku Poczta Polska jakožto úhradu čistých nákladů na povinnost poskytování všeobecné služby, která byla poskytována během let 2013 až 2015;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází jednak z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, neboť Komise měla nesprávně za to, že byly splněny požadavky části 2.6 bodu 19 rámce Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, a dále z porušení pravidel Smlouvy, která se týkají oblasti veřejných zakázek, a konečně z nesprávného výkladu čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. 1998, L 15, s. 14; zvl. vyd. 06/03, s. 71) (dále jen „poštovní směrnice“).
—
Opatření, která členské státy použijí pro financování poskytování všeobecných služeb, musí být v souladu jak se zásadou nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení, jež vyplývají z ustanovení Smlouvy o FEU, která se týkají svobod vnitřního trhu (a z nichž vyplývá požadavek na výběr poskytovatele všeobecné poštovní služby v rámci hospodářské soutěže), tak i s čl. 106 odst. 2 SFEU, k čemuž v projednávané věci nedošlo.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, neboť Komise měla nesprávně za to, že byly splněny požadavky stanovené v části 2.2 bodu 14 a části 2.10 bodu 60 rámce Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby.
—
Komise měla nesprávně za to, že vzhledem k tomu, že závazek veřejné služby, jejímž poskytováním byla pověřena Poczta Polska, splňuje požadavky vymezené v poštovní směrnici, není nezbytné provést veřejnou konzultaci či využít jiné vhodné prostředky, aby byly zohledněny zájmy uživatelů a poskytovatelů služeb, což má za cíl prokázat řádné zohlednění potřeb v oblasti všeobecné služby.
3.
Třetí žalobní důvod vychází jednak z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, neboť Komise měla nesprávně za to, že byly splněny požadavky vyplývající z části 2.9 bodu 52 rámce Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, a dále z porušení čl. 7 odst. 1, 3 a 5 poštovní směrnice.
—
Komise měla nesprávně za to, že vyrovnávací fondy jsou v souladu s požadavkem zákazu diskriminace, pokud jde jednotnou sazbu příspěvku, která činí maximálně 2 % z příjmů dosažených poskytovateli univerzálních služeb či obdobných služeb, které je nutno poskytovat, a to tím, že tyto sazby se použijí jednotně na veškeré účastníky trhu, což představuje diskriminaci, neboť poskytovatelé všeobecných služeb se nenacházejí ve stejné situaci jako poskytovatelé obdobných služeb.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 7 odst. 1 poštovní směrnice, neboť Komise souhlasila s tím, aby byly náklady univerzální služby financovány prostřednictvím určitých výlučných práv, která budou udělena podniku Poczta Polska.
—
Podle čl. 7 odst. 1 poštovní směrnice členské státy neudělí ani neponechají v platnosti výlučná nebo zvláštní práva k zavedení a poskytování poštovních služeb. Komise však bez jakékoli výhrady souhlasila s tím, že podniku Poczta Polska byla v rámci všeobecných poštovních služeb, které poskytuje, udělena výlučná a zvláštní práva.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z porušení ustanovení článku 102 ve spojení s ustanoveními čl. 106 odst. 1 SFEU.
—
Povinný nepřiměřený příspěvek do vyrovnávacích fondů vyvolá protisoutěžní účinek vyloučení z poštovního trhu.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z porušení článku 16 a čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.
—
Napadené rozhodnutí Komise zakotvuje režim (program) státní podpory, která představuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalobkyně a nepřiměřeně omezuje její svobodu podnikání.
7.
Sedmý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí a porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU.
—
Komise přesně nevymezila skutkové okolnosti, neboť několikrát odůvodnila své rozhodnutí fakticky nesprávným zjištěním. Kromě toho je jí vytýkáno nesprávné odůvodnění, které vyplývá z toho, že v rozporu s vlastní rozhodovací praxí nezohlednila coby přitěžující okolnost upuštění od výzvy k podávání nabídek za účelem posouzení dopadu na hospodářskou soutěž.