25.7.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 270/63
Žaloba podaná dne 3. června 2016 – Inox Mare v. Komise
(Věc T-289/16)
(2016/C 270/69)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Inox Mare Srl (Rimini, Itálie) (zástupce: R. Holzeisen, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil Final Report OF/2013/0086/B1 THOR (2015) 40189 – 26.11.2015 z důvodu její zjevné protiprávnosti;
—
v důsledku toho zrušil Recommendation for action to be taken following an OLAF investigation THOR (2015) 4257 – 09.12.2015;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tato žaloba směřuje proti napadeným aktům v rozsahu, v němž je v nich konstatováno, že žalobkyně po několik let neplatila clo a antidumpingové clo. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že dovezla značné množství spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli, přičemž spoléhala na správnost hromadného prohlášení filipínských celních orgánů ohledně údajného filipínského původu výrobků dodávaných dvěma filipínskými společnostmi, až do doby, kdy zjistila, že Evropská unie proti ní zahájila řízení o obcházení týkající se Filipín na základě podezření, že výše uvedené zboží bylo ve skutečnosti tchajwanského původu, a tudíž zasílané do Evropské unie přes Filipíny z Tchaj-wanu.
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z napadnutelnosti aktů, proti kterým žaloba směřuje, na základě článku 263 SFEU.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že napadené akty, byť jejich označení může značit o opaku, jsou v zásadě závazné pro italské celní orgány a mají přímé právní účinky, které se dotýkají osobních a skutečných zájmů a práv žalobkyně, neboť mění její právní postavení, a to s ohledem na 1) povahu cel jakožto „Vlastních zdrojů Unie“ a povinností z nich vyplývajících pro členské státy, které jsou pověřeny pouze výběrem těchto cel, 2) povahu OLAF jakožto orgánu vedoucího správní vyšetřování, který nahrazuje Evropskou komisi při vnějším vyšetřování, 3) a úlohu Evropské komise jakožto orgánu nadaného výkonnými pravomocemi při uplatňování celního kodexu Evropské unie.
—
Dále tvrdí, že odmítnutí v tomto právním kontextu přímé napadnutelnosti ve smyslu článku 263 SFEU aktů OLAF napadených žalobkyní by vedlo k popření jejího základního práva na účinný procesní prostředek, a tudíž k porušení článku 47 Listiny základních práv EU a článku 13 EÚLP.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti napadených aktů.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Final Report OF/2013/0086/B1 – THOR (2015) 40189 neobsahuje některé podstatné náležitosti, jež jsou kogentně stanoveny normotvůrcem v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 (1), což vede k tomu, že tato zpráva je zjevně protiprávní a zcela postrádá důkazní hodnotu.
—
Napadený akt je stižen protiprávností v následujících ohledech: absence zmínek o procesních zárukách, osobách zapojených do vyšetřování, výslechu zákonných zástupců žalobkyně; porušení povinnosti předběžné právní kvalifikace, neodůvodněné a kontradiktorní vyloučení odpovědnosti příslušných orgánů, porušení povinnosti provést vyšetřování objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny ze strany OLAF, jakož i chybné údaje z důvodu neprovedení dokazování v Závěrečné zprávě.
—
Z důvodu výše uvedené protiprávnosti je doporučení, jež Generální ředitelství OLAF adresovalo Agenzia delle Dogane e dei Monopoli della Repubblica italiana, k přijetí veškerých nezbytných opatření k vymožení dlužných cel od žalobkyně, zcela právně nepodložené, a tudíž protiprávní.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. 2013, L 248, s. 1).