EUR-Lex -  62016TN0357 - CS

16.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 296/41

Žaloba podaná dne 5. července 2016 – Punch Powertrain v. Komise

(Věc T-357/16)

(2016/C 296/52)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Punch Powertrain (Sint-Truiden, Belgie) (zástupci: H. Viaene, B. Hoorelbeke, D. Gillet a F. Verhaegen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou;

—

zrušil rozhodnutí Komise C(2015) 9873 final ze dne 11. ledna 2016 týkající se režimu státních podpor SA.37667 (2015/C) (ex 2015/NN) v souvislosti s osvobozením nadměrného zisku od daně uplatňovaného Belgickým královstvím;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 1 písm. d) nařízení 2015/1589 (1), článku 107 SFEU a článku 296 SFEU, jelikož Komise nesprávně považuje sporné opatření za opatření podpory

—

Komise porušila čl. 1 písm. d) nařízení č. 2015/1589 a čl. 107 odst. 1 SFEU tím, že sporné opatření nesprávně považuje za opatření podpory. Spornou podporu není možné poskytnout výlučně na základě čl. 185 odst. 2 písm. b) Wetboek van de inkomstenbelastingen 1992 (zákon o dani z příjmu z roku 1992, dále jen „WIB 1992“), ale k uplatnění tohoto ustanovení jsou nezbytná další prováděcí právní předpisy.

—

Komise porušila článek 296 SFEU tím, že její odůvodnění je rozporné. Rozpor spočívá ve skutečnosti, že Komise nevysvětlila, z jakého důvodu při posuzování kritéria selektivity vycházela z toho, že předchozí rozhodnutí nevyplývala přímo z čl. 185 odst. 2 písm. b) WIB 92, zatímco se při přezkoumávání existence opatření podpory domnívala, že uvedené ustanovení nevyžaduje další prováděcí opatření.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU a povinnosti uvést odůvodnění vyplývající z článku 296 SFEU, protože Komise nesprávně posoudila existenci zvýhodnění.

—

Komise nepřezkoumala, zda sporné opatření podpory skutečně vede ke zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU pro přijímající podniky. Tato podmínka je však předpokladem existence státní podpory a Komise je tudíž povinna ji zkoumat před rozhodnutím o existenci státní podpory; v opačném případě, se dopouští porušení povinnosti uvést odůvodnění vyplývající z článku 296 SFEU.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU a povinnosti uvést odůvodnění vyplývající z článku 296 SFEU, protože Komise nesprávně posoudila otázku selektivní povahy sporného opatření.

—

Článek 185 odst. 2 písm. b) WIB 1992 a z něj vyplývající systém osvobození nadměrného zisku od daně je dostupný pro všechny podniky, které se nacházejí ve srovnatelné faktické a právní situaci a provozují hospodářské činnosti, na které se vztahují sporná opatření. Sporná opatření se tedy neomezují na některé podniky, které je možné definovat na základě specifických hledisek, a proto není selektivní ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

—

Žalobkyně podpůrně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když konstatovala, že osvobození nadměrného zisku od daně není součástí referenčního systému. Osvobození nadměrného zisku od daně na základě synergie a výhod vyplývajících z objemu uplatněním zásady obvyklých tržních podmínek je klíčovou součástí opatření, která určují celou částku zdanitelného příjmu, a není tudíž možné považovat ho za odchylku od referenčního systému, který vede k selektivitě.

—

Ještě podpůrněji žalobkyně tvrdí, že Komise nemůže prokázat, že Belgische Rulingcommissie (daňová regulační komise) nesprávně uplatňovala zásadu obvyklých tržních podmínek při uplatnění čl. 185 odst. 2 písm. b) WIB 92. Argumentace Komise není soudržná, sice byly zohledněny důležité skutečnosti, ty si však navzájem odporují nebo nemají požadovanou soudržnost.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že povinnost navrácení porušuje zásadu právní jistoty.

—

Na základě ustálené rozhodovací praxe Komise, ve které nebyla zpochybněna mezinárodně uznávaná zásada obvyklých tržních podmínek, je v rozporu se zásadou právní jistoty, jestliže Komise v projednávané věci vydá rozhodnutí o vrácení údajné státní podpory. Na základě dosavadní rozhodovací praxe a judikatury totiž nebylo možné předpokládat, že čl. 185 odst. 2 písm. b) WIB 92 porušuje článek 107 SFEU.

(1)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).

Full & Egal Universal Law Academy