EUR-Lex -  62016TN0667 - CS

28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2016 Pietrem De Meyerem a dalšími proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-113/15, Adriaen a další v. Komise

(Věc T-667/16 P)

(2016/C 441/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Pieter De Meyer (Brusel, Belgie) a dalších 8 navrhovatelů (zástupce: R. Rata, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelé navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 20. července 2016 ve věci F-113/15;

—

zrušil rozhodnutí orgánu Evropské komise oprávněného ke jmenování ze dne 14. listopadu 2014, vydané formou administrativního sdělení č. 41-2014, kterým byl stanoven seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího řízení za rok 2014, v rozsahu, v němž v něm nejsou uvedena jména navrhovatelů;

—

uložil Evropské komisi nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení vynaložené navrhovateli.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelé tři důvody kasačního opravného prostředku.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení tím, že první žalobní důvod byl zamítnut jako neopodstatněný. Navrhovatelé uvádějí, že Soud pro veřejnou službu se v souvislosti s jejich prvním žalobním důvodem dopustil čtyř hlavních pochybení:

—

zaprvé, Soud konstatoval, v rozporu s platnou judikaturou, že nemusí přezkoumávat legalitu rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, jestliže tento orgán prohlásí, že splnil své úkoly a povinnosti;

—

zadruhé, Soud pochybil tím, že odmítl Joint Monitoring Committee Report (zpráva smíšeného monitorovacího výboru) jako důkaz a nezohlednil účinně prokázanou neslučitelnost v informačních zdrojích, které použil orgán oprávněný ke jmenování;

—

zatřetí, Soud neprávem nepřihlédl – bez zdůvodnění – k argumentu a důkazu předloženým navrhovateli v souvislosti s matematickým hodnocením slovní posuzovací metodologie orgánu oprávněného ke jmenování, ani k celé druhé části jejich prvního žalobního důvodu;

—

začtvrté, Soud nesprávně předpokládal, že neexistence účinného posouzení srovnatelných zásluh nemůže vést ke zrušení rozhodnutí o povýšení.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Soud pro veřejnou službu se dopustil nesprávného právního posouzení v souvislosti s druhým žalobním důvodem:

—

zaprvé tím, že svévolně omezil působnost a použitelnost článku 25 služebního řádu, jakož i základní práva navrhovatelů na základě unijního práva způsobem neslučitelným s vůlí unijního normotvůrce; a

—

zadruhé tím, že zamítl druhý žalobní důvod jako neopodstatněný ze zjevně nesprávných důvodů.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že nebyl proveden nestranný a účinný soudní přezkum, což způsobilo porušení práv žalobců na účinnou právní ochranu, přičemž navrhovatelé uvádějí, že:

—

zaprvé, soudce zpravodaj uvedl ve zprávě k jednání poškozující tvrzení prokazující subjektivní předpojatost, čímž bylo předčasně rozhodnuto o výsledku žalobních důvodů;

—

zadruhé, předseda Soudu nevyloučil soudce pro předpojatost a nepřidělil věc jinému senátu, třebaže uznal, že sporná poškozující tvrzení byla převzata doslovně z jiné věci týkající se jiných žalobců;

—

zatřetí, Soud selektivně ignoroval a zamítl zásadní argumenty a důkazy bez posouzení nebo přezkoumání. Navrhovatelé mají v konečném důsledku za to, že Soud tím, že neprovedl nestranný a účinný soudní přezkum, porušil jejich právo na účinnou právní ochranu.

Full & Egal Universal Law Academy