14.11.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 419/54
Žaloba podaná dne 22. září 2016 – Bowles v. ECB
(Věc T-677/16)
(2016/C 419/71)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Carlos Bowles (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;
v důsledku toho:
—
zrušil rozhodnutí CSO přijaté dne 29. února 2016 na základě pověření Výkonné rady a oznámené zaměstnancům dne 11. března 2016 o vyloučení žalobce z ASA za rok 2016;
—
zrušil rozhodnutí o zamítnutí zvláštního odvolání s vyznačením dne 5. července 2016 a přijatého dne 13. července 2016;
—
uložil náhradu hmotné škody utrpěné žalobcem spočívající ve ztrátě příležitosti získat ASA v roce 2016 ohodnocené na 49 102 eur;
—
uložil náhradu nehmotné újmy žalobce ohodnocené ex aequo et bono na 15 000 eur;
—
uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z porušení zásady zákazu diskriminace, článků 12 a 21 Listiny základních práv („Listina“), jakož i článku 51 pracovního řádu zaměstnanců ECB („pracovní řád“), práva na služební postup a na povýšení a zásady právní jistoty.
—
Žalobce má za to, že rozsudek vydaný Soudem pro veřejnou službu („SVP“) dne 15. října 2015 ve věci F-94/14, Bowles v. ECB ještě nebyl do dnešního dne ze strany ECB proveden. Zejména oběžník č. 1/2011 o dodatečných zvýšeních platu („ASA“), prohlášený SVP za protiprávní, nebyl ani zrušen ani změněn.
—
Má rovněž za to, že při neexistenci legislativní změny se zástupci zaměstnanců, kteří jsou zcela nebo značně uvolněni z práce, opět nacházejí v situaci, kdy jsou zbaveni možnosti dosáhnout zvýšení platu a služebního postupu na rozdíl od zbývajících zaměstnanců ECB.
—
Dále má žalobce za to, že jeho vyloučení ze srovnávacího hodnocení, po jehož ukončení ECB přijímá rozhodnutí o přiznání ASA, ovlivňuje legalitu tohoto rozhodnutí a že toto vyloučení, které je v praxi konečné, jej zjevně znevýhodňuje a diskriminuje z důvodu jeho postavení jako zástupce zaměstnanců na plný úvazek.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Chief Services Officer („CSO“) nemá pravomoc rozhodnout, že se ve vztahu k žalobci nebude řídit postupem stanoveným v oběžníku č. 1/2011.
—
Žalobce má za to, že kromě pravomoci rozhodnout o osobách, které získají ASA, nebyla CSO v otázkách ASA Výkonnou radou ECB svěřena žádná další pravomoc, ani pravomoc změnit oběžník č. 1/2011 s cílem vyloučit jeho použití pro některé zaměstnance.
—
V důsledku toho tedy CSO neměl pravomoc rozhodnout o tom, že se na žalobce neuplatní oběžník č. 1/2011, jelikož tento oběžník se na něj měl uplatnit, pokud by CSO jednal v rámci pravomocí, které mu byly Výkonnou radou svěřeny.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z nedostatku konzultace s výborem zaměstnanců a to v rozporu s článkem 27 Listiny a s články 48 a 49 pracovního řádu.
—
Žalobce má konečně za to, že ačkoli by rozhodnutí CSO mělo být považováno za rozhodnutí, jímž se mění oběžník č. 1/2011, toto rozhodnutí nebylo předmětem předchozí konzultace s výborem zaměstnanců. Jelikož se tato konzultace vyžaduje především před každou změnou oběžníku č. 1/2011, ECB tedy měla s výborem zaměstnanců tuto změnu konzultovat.
Full & Egal Universal Law Academy