28.11.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 441/32
Žaloba podaná dne 10. října 2016 – ARFEA v. Komise
(Věc T-720/16)
(2016/C 441/39)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Aziende riunite filovie ed autolinee Srl ARFEA (Alessandria, Itálie) (zástupci: M. Chiti, V. Angiolini, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. června 2016, o státní podpoře SA.38132 (2015/c) (ex 2014/NN) – Dodatečná vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro společnost Arfea – a případně další akty, s tímto rozhodnutím spojené nebo mu předcházející, které jsou předmětem žaloby;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Napadené rozhodnutí prohlašuje podporu, kterou italské orgány poskytly jako vyrovnání za závazek veřejné služby žalobkyni, soukromému podniku, který poskytuje služby místní veřejné dopravy na základě koncesí, jakož i služby soukromé dopravy v režimu podniku, za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizuje její vrácení.
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití čl. 108 odst. 3 SFEU.
—
Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že sporné opatření nepředstavuje státní podporu. V každém případě se nejedná o „novou podporu“ podle tohoto ustanovení.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití článku 107 SFEU.
—
Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že sporné opatření představuje vyrovnání za závazek veřejné služby uložený společnosti Arfea, který se provádí na základě konečných rozhodnutí italských soudů, a nikoliv „státní podporu“ ve smyslu tohoto ustanovení Smlouvy FEU.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad použití práva Evropské unie, obecných zásad zákazu zpětné účinnosti zákona a právní jistoty, jakož i zásad odvozených v dané oblasti Soudním dvorem.
—
V tomto ohledu žalobkyně zpochybňuje použití nařízení (ES) č. 1370/2007, ke kterému došlo v napadeném rozhodnutí. Skutečnosti projednávaného případu, které nastaly v letech 1997-1998 spadají pod jiné nařízení [nařízení (EHS) č. 1191/1969].
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásad v oblasti promlčení.
—
V tomto ohledu žalobkyně zpochybňuje rozhodnutí ukládající vrácení dotčeného opatření 18 let poté, co nastaly skutkové okolnosti věci.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení obecných zásad vyvozených judikaturou Soudního dvora k definici státních podpor a zásady procesní autonomie členských států.
—
Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že chce prokázat, že ve věci, která se jí týká, byly dodrženy zásady vyvozené Soudním dvorem ve věci Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg, C-280/00. Navíc žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí zasahuje do oblasti, která spadá do posouzení vnitrostátních soudů.
6.
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití režimu státních podpor, jestliže jsou závazky veřejné služby uloženy jednostranně.
—
Žalobkyně vytýká Komisi, že nezohlednila skutečnost, že v projednávaném případě jí region Piemont uložil závazky veřejné služby, které měly být vyrovnány opatřeními, která nesouvisí s pojmem státní podpora.
7.
Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásad v oblasti časové posloupnosti právních předpisů.
—
Žalobkyně, krom toho, co uvádí v rámci třetího žalobního důvodu, zpochybňuje použití nařízení č. 1370/2007 na projednávaný případ. Vytýká Komisi, že nezohlednila skutečnost, že v projednávaném případě jí region Piemont uložil závazky veřejné služby, které měly být vyrovnány opatřeními, která nesouvisí s pojmem státní podpora.