9.1.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 6/44
Žaloba podaná dne 28. října 2016 – Société générale v. ECB
(Věc T-757/16)
(2017/C 006/55)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Société générale (Paříž, Francie) (zástupci: A. Gosset-Grainville, C. Renner a P. Kupka, advokáti)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské centrální banky č. ECB/SSM/2016-02RNE8IBXP4ROTD8PU41/72 ze dne 24. srpna 2016;
—
v každém případě uložil Evropské centrální bance náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci pro vydání rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) ze dne 24. srpna 2016, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně, aby byly expozice vůči Caisse des dépôts et consignations, jež jsou výsledkem centralizovaných prostředků shromážděných v rámci regulovaného spoření, vyloučeny z výpočtu pákového poměru (dále jen „napadené rozhodnutí“), neboť ECB neměla pravomoc odmítnout požadované vyloučení poté, co konstatovala, že všechny podmínky stanovené unijními předpisy jsou splněny.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná v několika ohledech dopustila nesprávného právního posouzení. Žalobkyně se totiž domnívá, že i kdyby měla ECB pravomoc k vydání napadeného rozhodnutí, není toto rozhodnutí platné, protože v něm došlo v několika ohledech k nesprávnému právnímu posouzení z hlediska nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1; dále jen „nařízení č. 575/2013“) a z hlediska záměru normotvůrce Evropské unie, a to z důvodu, že ECB nesprávně vyložila předmětnou právní úpravu, a vydala tak rozhodnutí, které
—
je v rozporu s cíli a s účelem pravidel týkajících se pákového poměru, přičemž nerespektovala nejen cíl právní úpravy týkající se pákového poměru jako takové, ale též záměr normotvůrce vyjádřený přijetím odstavce 14 článku 429 nařízení č. 575/2013;
—
mění základní ustanovení tím, že zohledňuje dvě nové podmínky, které nejsou součástí předmětného ustanovení;
—
zbavuje čl. 429 odst. 14 nařízení č. 575/2013 jeho užitečného účinku.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že v napadeném rozhodnutí došlo v několika ohledech ke zjevně nesprávnému posouzení, zejména pokud jde o povahu centralizovaných prostředků regulovaného spoření, o důsledky zařazení prostředků do rozvahy banky a o účinky mechanismu úpravy centralizovaných částek.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení několika obecných zásad unijního práva, a to zásady proporcionality, zásady právní jistoty a zásady řádné správy spočívající v tom, že ECB porušila svou povinnost jednat s náležitou péčí.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť ECB má v tomto ohledu zesílenou povinnost a uvedené rozhodnutí je odůvodněno nedostatečně a nejednoznačně.