6.2.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 38/42
Žaloba podaná dne 4. prosince 2016 – PGNiG Supply & Trading GmbH v. Komise
(Věc T-849/16)
(2017/C 038/56)
Jednací jazyk: polština
Účastnice řízení
Žalobkyně: PGNiG Supply & Trading GmbH (Mnichov, Německo) (zástupce: M. Jeżewski, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. října 2016 o změně podmínek pro výjimky z některých požadavků stanovených unijním právem týkající se Baltského plynovodu (OPAL);
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně 14 žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení základních práv a nesprávného posouzení právního aktu, kterým bylo zahájeno řízení o změně dosavadní výjimky z některých požadavků stanovených unijním právem, které byly uděleny OPAL v roce 2009 na základě rozhodnutí německé Bundesnetzagentur (Spolková agentura pro sítě)
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z chybějící pravomoci k přijetí rozhodnutí o změně výjimky udělené OPAL z některých požadavků stanovených unijním právem
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být uděleny výjimky plynárenským infrastrukturám podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 bodem 17 směrnice 2007/73/ES
—
Podle čl. 36 odst. 1 směrnice 2007/73/ES může být udělena výjimka pouze propojovacímu vedení, zařízením LNG (zkapalněný zemní plyn) a skladovacím zařízením. „Propojovací vedení“ je dálkový přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy výhradně za účelem propojení vnitrostátních přepravních soustav daných členských států.
—
OPAL není žádným „propojovacím vedením“, jelikož plynovod Gazelle, který je sním spojen, který překračuje území České republiky, je tranzitním plynovodem, kterým se přepravuje plyn OPAL zpět do Německa.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být plynárenským infrastrukturám uděleny výjimky podle čl. 36 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 2 bodem 33 směrnice 2009/73/ES
—
Podmínkou k tomu, aby regulační úřad mohl poskytnout výjimku velké plynárenské infrastruktuře, je, že úroveň rizika spojeného s investicí musí být taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo.
—
Investice, která je předmětem stavby plynovodu OPAL, se uskutečnila v plném rozsahu a dokončena dne 13. července 2011, takže nelze hovořit o existenci rizik tohoto typu.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být plynárenským infrastrukturám uděleny výjimky podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a e) směrnice 2009/73/ES, a tím přijatý závěr, že změna výjimky udělené regulačním úřadem ve prospěch OPAL nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem.
6.
Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu podmínek, za nichž mohou být plynárenským infrastrukturám uděleny výjimky podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a e) směrnice 2009/73/ES, a tím přijatý závěr, že změna výjimky udělené regulačním úřadem ve prospěch OPAL zlepší bezpečnost dodávek energie na vnitřním trhu
7.
Sedmý žalobní důvod vycházející z nezohlednění okolnosti, že německá Spolková agentura pro sítě musí při přijetí rozhodnutí o výjimce podle článku 36 směrnice 2009/73/ES splnit podmínky článku 102 SFEU
8.
Osmý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání
9.
Devátý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality
10.
Desátý žalobní důvod vycházející ze zvýhodnění infrastruktury, která je předmětem výjimky a jejíž postavení není v souladu s unijním právem
11.
Jedenáctý a dvanáctý žalobní důvod vycházející z porušení článku 274 resp. článku 254 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé
12.
Třináctý žalobní důvod vycházející z porušení článku 7 SFEU tím, že bylo přijato rozhodnutí, které je v rozporu s dalšími politikami Evropské unie
13.
Čtrnáctý žalobní důvod vycházející z nepoužitelnosti čl. 2 bodu 33 ve spojení s čl. 36 odst. 1 směrnice 2009/73/ES na základě článku 277 SFEU, jelikož tímto bylo zavedeno diskriminující rozlišování mezi infrastrukturami, kterým mohou být regulačním úřadem uděleny výjimky a ostatními infrastrukturami, které pro takové výjimky nepřicházejí úvahu.