14.1.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 16/7
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Den Haag – Nizozemsko) – X (C-47/17), X (C-48/17) v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie
(Spojené věci C-47/17 a C-48/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Nařízení (ES) č. 1560/2003 - Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu - Kritéria a postupy pro určení - Žádost o převzetí žadatele o azyl nebo o jeho přijetí zpět - Zamítavá odpověď dožádaného členského státu - Žádost o nové posouzení - Článek 5 odst. 2 nařízení č. 1560/2003 - Lhůta pro odpověď - Uplynutí - Účinky“)
(2019/C 16/08)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank Den Haag zittingsplaats Haarlem
Účastníci původního řízení
Žalobci: X (C-47/17), X (C-48/17)
Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie
Výrok
Článek 5 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci řízení o určení členského státu příslušného k vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu je členský stát, jemuž byla podána žádost o převzetí nebo o přijetí zpět podle článku 21 nebo článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, na niž po provedení nezbytných kontrol odpověděl zamítavě ve lhůtách stanovených v článku 22 nebo článku 25 posledně uvedeného nařízení, a jemuž byla následně podána žádost o nové posouzení podle shora uvedeného čl. 5 odst. 2, povinen vynasnažit se v duchu loajální spolupráce odpovědět na posledně uvedenou žádost ve lhůtě dvou týdnů.
Neodpoví-li dožádaný členský stát na uvedenou žádost v této dvoutýdenní lhůtě, je dodatečný postup nového posouzení definitivně ukončen, takže dožadující členský stát musí být od uplynutí této lhůty považován za příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, ledaže má ještě k dispozici čas nezbytný k tomu, aby mohl v závazných lhůtách k tomu stanovených v čl. 21 odst. 1 a čl. 23 odst. 2 nařízení č. 604/2013 podat novou žádost o převzetí nebo o přijetí zpět.
(1) Úř. věst. C 112, 10.4.2017.
Full & Egal Universal Law Academy