23.4.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 142/14
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per le Marche – Itálie) – Comune di Castelbellino v. Regione Marche a další
(Věc C-117/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Směrnice 2011/92/EU - Článek 4 odst. 2 a 3 a přílohy I až III - Posuzování vlivů na životní prostředí - Povolení k zahájení prací na zařízení na výrobu elektrické energie z bioplynu bez předchozího zkoumání nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí - Zrušení - Dodatečná legalizace povolení na základě nových ustanovení vnitrostátního práva bez předchozího zkoumání nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí“)
(2018/C 142/19)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale Amministrativo Regionale per le Marche
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Comune di Castelbellino
Žalovaní: Regione Marche, Ministero per i beni e le attività culturali, Ministero dell'Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare, Regione Marche Servizio Infrastrutture Trasporti Energia – P.F. Rete Elettrica Regionale a Provincia di Ancona
za přítomnosti: Società Agricola 4 C S.S.
Výrok
V případě, že záměr na zvýšení výkonu takového zařízení na výrobu elektrické energie, jako je zařízení dotčené v původním řízení, nebyl podroben předchozímu zkoumání nutnosti provést posouzení vlivů na životní prostředí, a to na základě vnitrostátních ustanovení, která byla následně v tomto ohledu prohlášena za neslučitelná se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, unijní právo vyžaduje, aby členské státy zhojily protiprávní důsledky tohoto porušení, a nebrání tomu, aby toto zařízení, když byl záměr již realizován, podléhalo novému zkoumání příslušnými orgány za účelem ověření jeho shody s požadavky uvedené směrnice, a případně bylo podrobeno posouzení uvedených vlivů, za podmínky, že vnitrostátní pravidla umožňující takovou legalizaci dotčeným osobám nedávají příležitost k obcházení pravidel unijního práva ani k vyhýbání se jejich použití. Je rovněž třeba, aby byly zohledněny vlivy na životní prostředí, které záměr vyvolal od okamžiku jeho realizace. Uvedené vnitrostátní orgány mohou mít na základě ustanovení vnitrostátního práva platných v okamžiku, kdy rozhodují, za to, že posouzení vlivů na životní prostředí není nutné, pokud jsou tato ustanovení slučitelná s uvedenou směrnicí.
(1) Úř. věst. C 221, 10.7.2017.