14.1.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 16/13
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 7. listopadu 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Coöperatie Mobilisation for the Environment UA, Vereniging Leefmilieu v. College van gedeputeerde staten van Limburg, College van gedeputeerde staten van Gelderland (C-293/17), Stichting Werkgroep Behoud de Peel v. College van gedeputeerde staten van Noord-Brabant (C-294/17)
(Spojené věci C-293/17 a C-294/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Zvláštní oblasti ochrany - Článek 6 - Odpovídající posouzení důsledků plánu nebo projektu na lokalitu - Vnitrostátní program boje s ukládáním dusíku - Pojmy ‚projekt‘ a ‚odpovídající posouzení‘ - Globální posouzení ex ante individuálních povolení pro zemědělské podniky, které způsobují takové ukládání“)
(2019/C 16/15)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Raad van State
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Coöperatie Mobilisation for the Environment UA, Vereniging Leefmilieu
Žalovaní: College van gedeputeerde staten van Limburg, College van gedeputeerde staten van Gelderland
za přítomnosti: G. H. Wildenbeest, Maatschap Smeets, Maatschap Lintzen-Crooijmans, W. A. H. Corstjens (C-293/17)
a
Žalobkyně: Stichting Werkgroep Behoud de Peel
Žalovaný: College van gedeputeerde staten van Noord-Brabant,
za přítomnosti: Maatschap Gebr. Lammers, Landbouwbedrijf Swinkels, Pluimveehouderij Van Diepen VOF, Vermeerderingsbedrijf Engelen, Varkenshouderij Limburglaan BV, Madou Agro Varkens CV (C-294/17)
Výrok
1)
Článek 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin musí být vykládán v tom smyslu, že činnosti spočívající v pastvě dobytka a aplikaci hnoje do půdy nebo na její povrch v blízkosti oblastí sítě Natura 2000 mohou být kvalifikovány jako „projekt“ ve smyslu uvedeného ustanovení i v případě, že tyto činnosti tím, že nepředstavují fyzický zásah do přírodního prostředí, nejsou „záměrem“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
2)
Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že opakující se činnost, jako je aplikace hnoje do půdy nebo na její povrch, povolená podle vnitrostátních právních předpisů před vstupem této směrnice v platnost, může být považována za jeden a tentýž projekt ve smyslu uvedeného ustanovení, nepodléhající novému postupu schvalování, pokud tvoří jedinou operaci vyznačující se společným cílem, trvalým charakterem a totožností, zejména pokud jde o místa a podmínky realizace. Pokud byl takový jediný projekt povolen dříve, než se režim ochrany stanovený toutéž směrnicí stal použitelným na dotčenou lokalitu, může se na jeho realizaci nicméně vztahovat čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice.
3)
Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní programové právní úpravě umožňující příslušným orgánům povolit projekty na základě „odpovídajícího posouzení“ ve smyslu uvedeného ustanovení, které bylo provedeno již dříve a v němž bylo určité celkové množství uloženého dusíku považováno za slučitelné s cíli ochrany uvedené právní úpravy. Platí to však jen tehdy, pokud důkladný a úplný přezkum vědecké spolehlivosti tohoto posouzení umožňuje ujistit se, že z vědeckého hlediska nepřetrvává žádná důvodná pochybnost o neexistenci škodlivých účinků každého plánu nebo projektu na celistvost dotčené lokality, což musí ověřit vnitrostátní soud.
4)
Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní programové právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která zprošťuje některé projekty, které nedosahují určité prahové hodnoty nebo nepřekračují určitý strop v oblasti ukládání dusíku, povinnosti získat individuální povolení, pokud má vnitrostátní soud jistotu, že již dříve provedené „odpovídající posouzení“ ve smyslu uvedeného ustanovení splňuje kritérium týkající se toho, že z vědeckého hlediska nepřetrvává žádná důvodná pochybnost o neexistenci škodlivých účinků těchto plánů nebo projektů na celistvost dotčených lokalit.
5)
Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové programové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která umožňuje, aby určité kategorie projektů, v projednávané věci aplikace hnoje do půdy nebo na její povrch a pastva dobytka, byly realizovány, aniž podléhaly povinnosti získat povolení, a tudíž i individuálnímu odpovídajícímu posouzení důsledků pro dotčené lokality, ledaže by objektivní okolnosti umožňovaly s určitostí vyloučit jakoukoli možnost, že uvedené projekty samy nebo ve spojení s jinými projekty mohou tyto lokality významně ovlivnit, což musí ověřit předkládající soud.
6)
Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že „odpovídající posouzení“ uvedené v daném ustanovení nemůže zohledňovat existenci „ochranných opatření“ ve smyslu odstavce 1 uvedeného článku, „preventivních opatření“ ve smyslu odstavce 2 uvedeného článku, opatření přijatých konkrétně pro takový program, jako je program dotčený v původních řízeních, nebo tzv. „autonomních“ opatření v rozsahu, když tato opatření nejsou součástí uvedeného programu, jestliže očekávané přínosy těchto opatření nejsou v okamžiku posuzování jisté.
7)
Článek 6 odst. 2 směrnice 92/43 musí být vykládán v tom smyslu, že opatření zavedená takovou vnitrostátní právní úpravou, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, zahrnující postupy monitorování a kontroly zemědělských podniků, jejichž činnosti způsobují ukládání dusíku, jakož i možnost uložení sankcí, které mohou vést až k uzavření těchto podniků, jsou dostatečná pro zajištění souladu s uvedeným ustanovením.
(1) Úř. věst. C 293, 4.9.2017.
Full & Egal Universal Law Academy