23.9.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 319/6
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. července 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Německo) — Pelham GmbH, Moses Pelham, Martin Haas v. Ralf Hütter, Florian Schneider-Esleben
(Věc C-476/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Autorské právo a práva s ním související - Směrnice 2001/29/ES - Informační společnost - Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících - Vzorkování (sampling) - Článek 2 písm. c) - Výrobce zvukových záznamů - Právo na rozmnožování - Rozmnožování „po částech“ - Článek 5 odst. 2 a 3 - Výjimky a omezení - Rozsah - Článek 5 odst. 3 písm. d) - Citace - Směrnice 2006/115/ES - Článek 9 odst. 1 písm. b) - Právo na rozšiřování - Základní práva - Listina základních práv Evropské unie - Článek 13 - Svoboda umění“)
(2019/C 319/05)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesgerichtshof
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé: Pelham GmbH, Moses Pelham, Martin Haas
Odpůrci: Ralf Hütter, Florian Schneider-Esleben
Výrok
1)
Článek 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že výrobce zvukových záznamů se na základě svého výlučného práva udělit svolení nebo zakázat rozmnožování svého zvukového záznamu může bránit tomu, aby třetí osoba použila byť jen velmi krátký zvukový vzorek z jeho zvukového záznamu a začlenila ho do jiného zvukového záznamu, ledaže je do něj tento vzorek začleněn v pozměněné a při poslechu nerozpoznatelné podobě.
2)
Článek 9 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem musí být vykládán v tom smyslu, že zvukový záznam, který obsahuje hudební vzorky, které byly přeneseny z jiného zvukového záznamu, nepředstavuje „rozmnoženinu“ tohoto jiného zvukového záznamu ve smyslu tohoto ustanovení, jelikož nepřebírá celý tento zvukový záznam nebo jeho podstatnou část.
3)
Členský stát nemůže ve svém vnitrostátním právu upravit žádnou jinou výjimku nebo omezení práva výrobce zvukových záznamů podle čl. 2 písm. c) směrnice 2001/29, než které jsou stanoveny v článku 5 této směrnice.
4)
Článek 5 odst. 3 písm. d) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že pod výraz „citát [citace]“ uvedený v tomto ustanovení nespadá situace, kdy dílo, které je předmětem dotčené citace, nelze rozeznat.
5)
Článek 2 písm. c) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že představuje opatření úplné harmonizace věcného obsahu práva, které je v něm uvedeno.
(1) Úř. věst. C 347, 16.10.2017.