12.8.2019
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 270/6
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. června 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta förvaltningsdomstolen — Švédsko) — Skatteverket v. Holmen AB
(Věc C-608/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Korporační daň - Skupina společností - Svoboda usazování - Odpočet ztrát vzniklých nerezidentní dceřiné společnosti - Pojem „konečné ztráty“ - Použití v případě vnukovské společnosti - Právní předpisy státu, jehož je mateřská společnost daňovým rezidentem, podle nichž musí být přímým vlastníkem dceřiné společnosti - Právní předpisy státu, jehož je dceřiná společnost daňovým rezidentem, omezující přičitatelnost ztrát a zakazující přičítat ztráty v roce, v němž dochází k likvidaci“)
(2019/C 270/06)
Jednací jazyk: švédština
Předkládající soud
Högsta förvaltningsdomstolen
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Skatteverket
Odpůrkyně: Holmen AB
Výrok
1)
Pojem „konečné ztráty“ nerezidentní dceřiné společnosti ve smyslu bodu 55 rozsudku ze dne 13. prosince 2005, Marks & Spencer (C-446/03, EU:C:2005:763), se nevztahuje na vnukovskou společnost, ledaže všechny společnosti stojící mezi mateřskou společností, která žádá o daňovou úlevu pro skupinu, a vnukovskou společností, které vznikly ztráty, jež lze považovat za konečné, jsou daňovými rezidenty téhož členského státu.
2)
Pro účely posouzení konečnosti ztrát nerezidentní dceřiné společnosti ve smyslu bodu 55 rozsudku ze dne 13. prosince 2005, Marks & Spencer (C-446/03, EU:C:2005:763), není rozhodující skutečnost, že členský stát dceřiné společnosti neumožňuje převést ztráty jedné společnosti na jinou osobu povinnou k dani v roce, v němž probíhá likvidace, ledaže mateřská společnost prokáže, že tyto ztráty nemůže uplatnit mimo jiné tak, že je třetí osoba může prostřednictvím převodu zohlednit v budoucích zdaňovacích obdobích.
3)
V případě, že bude relevantní okolnost popsaná v bodě 2 tohoto výroku, není rozhodující, do jaké míry právní předpisy státu dceřiné společnosti, jíž vznikly ztráty, které lze považovat za konečné, vedly k tomu, že část těchto ztrát nemohla být započtena na běžný zisk ztrátové dceřiné společnosti nebo na zisk jiného subjektu téže skupiny.
(1) Úř. věst. C 5, 8.1.2018.
Full & Egal Universal Law Academy