23.4.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 142/18
Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 7. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Manuela Maturi a další v. Fondazione Teatro dell'Opera di Roma, Fondazione Teatro dell’Opera di Roma v. Manuela Maturi a další (C-142/17), Catia Passeri v. Fondazione Teatro dell’Opera di Roma (C-143/17)
(Spojené věci C-142/17 a C-143/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Sociální politika - Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání - Směrnice 2006/54/ES - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví dočasnou možnost pracovníků divadel, jež dosáhli důchodového věku, pokračovat ve výkonu svého zaměstnání do věku, který byl předtím stanoven pro vznik nároku na důchod, a sice 47 let pro ženy a 52 let pro muže“)
(2018/C 142/23)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Corte suprema di cassazione
Účastníci původního řízení
Žalobci: Manuela Maturi, Laura Di Segni, Isabella Lo Balbo, Maria Badini, Loredana Barbanera, Fondazione Teatro dell'Opera di Roma (C-142/17), Catia Passeri (C-143/17)
Žalovaní: Fondazione Teatro dell'Opera di Roma, Manuela Maturi, Laura Di Segni, Isabella Lo Balbo, Maria Badini, Loredana Barbanera, Luca Troiano, Mauro Murri (C-142/17), Fondazione Teatro dell'Opera di Roma (C-143/17)
Výrok
Článek 14 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání musí být vykládán v tom smyslu, že taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava obsažená v čl. 3 odst. 7 nařízení s mocí zákona č. 64/100 přeměněném na zákon zákonem č. 100 ze dne 29. června 2010 ve znění účinném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení, podle níž pracovníci zaměstnaní jako tanečníci, kteří dosáhli věku pro odchod do důchodu stanoveného v této právní úpravě na 45 let pro ženy i pro muže, mají možnost v přechodném období dvou let provést volbu, která jim umožňuje pokračovat ve výkonu jejich zaměstnání až do dosažení věkové hranice, do které mohly setrvat v zaměstnání, jež byla stanovena v právní úpravě, která platila předtím, a sice 47 let pro ženy a 52 let pro muže, zavádí přímou diskriminaci na základě pohlaví, kterou tato směrnice zakazuje.
(1) Úř. věst. C 249, 31.7.2017.