27.2.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 63/19
Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2017 Česká republika proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 20. října 2016 ve věci T-141/15, Česká republika v. Komise
(Věc C-4/17 P)
(2017/C 063/27)
Jednací jazyk: čeština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Česká republika (zástupci: M. Smolek, J. Vláčil a J. Pavliš, zmocněnci)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Předmět
Kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 20. října 2016 ve věci T-141/15, Česká republika v. Komise (dále jen „napadený rozsudek“), ve které se Česká republika domáhala zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/103 (1) ze dne 16. ledna 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem C(2015) 53) (dále jen „napadené rozhodnutí“) v části, kterou se vylučují výdaje vynaložené Českou republikou v letech 2010 až 2012 v celkové výši 2 123 199,04 EUR.
Návrhová žádání navrhovatelky
Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil napadený rozsudek,
—
zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž vylučuje výdaje v celkové výši 2 123 199,04 EUR vynaložené Českou republikou, a
—
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tři důvody.
První důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 11 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (2) ze dne 28. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem (dále jen „nařízení č. 479/2008“). Tribunál se v napadeném rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že článek 11 uvedeného nařízení se nevztahuje na opatření spočívající v ochraně keřů vinné révy proti poškození způsobovanému zvěří a/nebo ptactvem.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 5 odst. 2 nařízení č. 479/2008 a zásad právní jistoty a legitimního očekávání. Tribunál se v napadeném rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že Evropská komise může určitá opatření prohlásit za zcela nezpůsobilá pro financování Unií a z tohoto důvodu vyloučit z financování veškeré výdaje vynaložené na tato opatření, přestože sama Evropská komise způsobilost těchto opatření zkoumala při posuzování návrhu programu podpory a nevznesla žádné námitky.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s článkem 31 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (3) ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, resp. s článkem 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (4) ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, a s články 11 a 16 nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (5) ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV. Tribunál se v napadeném rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když došel k závěru, že Evropská komise mohla z financování Unií vyloučit výdaje za období, vůči němuž byla České republice upřena možnost se vyjádřit podle procedury stanovené pro korekce v oblasti zemědělství.
(1) Úř. věst. 2015, L 16, s. 33.
(2) Úř. věst. 2008, L 148, s. 1.
(3) Úř. věst. 2005, L 209, s. 1.
(4) Úř. věst. 2013, L 347, s. 549.
(5) Úř. věst. 2006, L 171, s. 90.
Full & Egal Universal Law Academy