15.5.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 151/14
Kasační opravný prostředek podaný dne 19. ledna 2017 Birkenstock Sales GmbH proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 9. listopadu 2016 ve věci T-579/14, Birkenstock Sales GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
(Věc C-26/17 P)
(2017/C 151/20)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Birkenstock Sales GmbH (zástupci: C. Menebröcker, Rechtsanwalt a V. Töbelmann, Rechtsanwältin)
Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 9. listopadu 2016 (věc T-579/14) v rozsahu, v němž zamítl žalobu navrhovatelky,
—
vyhověl návrhovým žádáním podaným v prvním stupni u Tribunálu Evropské unie týkajícím se výrobků, pro něž byla žaloba navrhovatelky zamítnuta,
—
uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem, Tribunálem a odvolacím senátem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
1.
Navrhovatelka se domáhá zrušení rozsudku Tribunálu ze dne 9. listopadu 2016 ve věci T-579/14 týkajícího se mezinárodního zápisu ochranné známky č. 1132742 v rozsahu, v němž zamítl žalobu navrhovatelky, a vyhovění návrhovým žádáním podaným v prvním stupni u Tribunálu týkajícím se výrobků, pro něž byla žaloba navrhovatelky zamítnuta.
2.
Navrhovatelka se nejprve opírá o porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1) z důvodu, že Tribunál nesprávně použil zásady o trojrozměrné ochranné známce na mezinárodní zápis ochranné známky, která je předmětem tohoto řízení. Navrhovatelka dále tvrdí, že Tribunál při posouzení mezinárodního zápisu ochranné známky podle zásad o trojrozměrné ochranné známce neurčil „normy a zvyklosti odvětví“ pro výrobky, které jsou předmětem tohoto řízení, a konečně, že na posouzení s ohledem na celkový dojem mezinárodního zápisu ochranné známky uplatnil přísnější kritéria, než stanoví čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
3.
Kromě toho navrhovatelka namítá rozporuplnost prvoinstančního rozsudku v rozsahu, v němž je v něm konstatováno, že rozlišovací způsobilost označení musí být stanovena podle označení jako takového, avšak do posouzení zahrnuje i otázky používání a pro posouzení otázky, zda pro označení lze zároveň zohlednit dvojrozměrné a trojrozměrné používání, odkazuje na svůj vlastní dřívější rozsudek.
4.
Navrhovatelka dále tvrdí zkreslení skutkových okolností v rozsahu, v němž rozsudek uvádí, že EUIPO nemusí podložit svůj názor, že mezinárodní zápis ochranné známky se výrazně neodchyluje od obvyklého užívání v dotčeném odvětví, neboť odvolací senát vycházel ze skutečností, které vyplývají z obecně nabytých praktických zkušeností o uvádění dotčených výrobků na trh a které každý může znát.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 78, s. 1).