10.4.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 112/24
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Haarlem (Nizozemsko) dne 3. února 2017 – X v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie
(Věc C-48/17)
(2017/C 112/34)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Haarlem
Účastníci původního řízení
Žalobce: X
Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie
Předběžné otázky
1)
Musí dožádaný členský stát s ohledem na cíl, obsah a účel dublinského nařízení (1) a směrnice o azylovém řízení (2) odpovědět na žádost o nové posouzení podle čl. 5 odst. 2 prováděcího nařízení (3) do dvou týdnů?
2)
Má-li být odpověď na první otázku záporná, je v takovém případě třeba s ohledem na čl. 5 odst. 2 poslední větu prováděcího nařízení uplatnit lhůtu nejvýše jednoho měsíce, stanovenou v čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení č. 343/2003 (4) (nyní čl. 25 odst. 1 dublinského nařízení)?
3)
Má-li být odpověď na první i druhou otázku záporná, má dožádaný členský stát – s ohledem na výraz „[vyvine úsilí]“ [v nizozemském jazykovém znění] použitý v čl. 5 odst. 2 prováděcího nařízení – k tomu, aby odpověděl na žádost o nové posouzení, přiměřenou lhůtu?
4)
Musí-li dožádaný členský stát vskutku odpovědět na žádost o nové posouzení podle čl. 5 odst. 2 prováděcího nařízení v přiměřené lhůtě, jedná se i po uplynutí sedmi a půl týdne, jak tomu je v projednávané věci, stále ještě o lhůtu přiměřenou? Má-li být odpověď na tuto otázku záporná, jak je potom třeba chápat „přiměřenou lhůtu“?
5)
Neodpoví-li dožádaný členský stát na žádost o nové posouzení ani do dvou týdnů ani v přiměřené lhůtě, jaké důsledky je z toho třeba vyvodit? Je v takovém případě k meritornímu posouzení žádosti cizince o azyl příslušný dožadující členský stát, nebo naopak dožádaný členský stát?
6)
Je-li třeba dospět k závěru, že státem příslušným k meritornímu posouzení žádosti o azyl je v důsledku nedodržení lhůty pro odpověď na žádost o nové posouzení podle čl. 5 odst. 2 prováděcího nařízení dožádaný členský stát, v jaké lhůtě musí dožadující členský stát, v projednávané věci tedy žalovaný, oznámit tuto informaci cizinci?
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. 2013, L 180, s. 31).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. 2003, L 222, s. 3; Zvl. vyd. 19/06, s. 200).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. 2003, L 50, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 109).
Full & Egal Universal Law Academy