10.7.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 221/5
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Kúriou (Maďarsko) dne 3. dubna 2017 – SH v. TG
(Věc C-168/17)
(2017/C 221/07)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Kúria
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: SH
Žalovaná: TG
Vedlejší účastnice řízení na podporu žalobkyně: UF
Předběžné otázky
1)
Spadají do působnosti nařízení č. 204/2011 (1) nebo případně do působnosti nařízení 2016/44 (2) níže uvedené závazky týkající se zaplacení nákladů na záruku, vyplývající ze smluv o protizáruce, které byly jakožto součást řetězce smluv uzavřeny za účelem vystavení bankovní záruky ve prospěch Libyan Housing and Infrastructure Board (dále jen „HIB“):
1.1)
v případě, že je banka, která má sídlo v Evropské unii, povinna zaplatit na základě smlouvy o protizáruce náklady libyjské bance uvedené na seznamu subjektů, na něž se vztahují zákazy, obsaženém v příloze III nařízení č. 204/2011;
1.2)
v případě, že je banka, která má sídlo v Evropské unii, povinna zaplatit na základě smlouvy o protizáruce náklady libyjské bance, která sice není uvedena na seznamu subjektů, na něž se vztahují zákazy, obsaženém v příloze III nařízení č. 204/2011, avšak bankovní záruka je vystavena ve prospěch HIB, který je na tomto seznamu uveden;
1.3)
v případě, že v období následujícím poté, co bylo nařízení č. 204/2011 změněno nařízením č. 45/2014, byly nařízením č. 204/2011 zakázány přímé či nepřímé platby ve prospěch jakéhokoli libyjského subjektu;
1.4)
v případě, že závazek týkající se zaplacení nákladů na záruku vyplývá ze smluv o protizáruce, které byly jakožto součást řetězce smluv uzavřeny mezi dvěma bankami se sídlem v Evropské unii za účelem vystavení bankovní záruky ve prospěch HIB;
1.5)
v případě, že jsou náklady na záruku vyúčtovány až po uplynutí období, na něž se vztahuje záruka, a sice v soudním řízení probíhajícím poté, co vstoupilo v platnost nařízení 2016/44?
2)
Za předpokladu, že závazek týkající se zaplacení nákladů na záruku, který je uveden v bodech 1.1) a 1.2), spadá do působnosti zmíněného nařízení, je nutné mít za to, že náklady na záruku zaplacené libyjské bance – která byla rovněž po určitou dobu uvedena na seznamu subjektů, na něž se vztahují zákazy, obsaženém v příloze III nařízení č. 204/2011 – představují pro účely vystavení záruky na vrácení zaplacené zálohy a záruky řádného provedení poskytnuté ve prospěch HIB finanční prostředky přímo či nepřímo poskytnuté ve prospěch právnických osob, subjektů nebo orgánů uvedených v příloze III?
3)
Musí se čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení č. 204/2011 v období následujícím poté, co bylo toto nařízení změněno nařízením č. 45/2014 (bod 1.3), vykládat v tom smyslu, že náklady a výdaje, kterých se domáhá libyjská banka a které na základě smlouvy o protizáruce platí banka se sídlem v Evropské unii, mají být přímo či nepřímo považovány za nároky v rámci záruky?
4)
Je nutné považovat banku se sídlem v Evropské unii, která je na základě smlouvy o protizáruce, která byla jakožto součást řetězce smluv uzavřena za účelem vystavení bankovní záruky ve prospěch HIB, povinna zaplatit náklady na záruku libyjskému subjektu (bod 1.4), za osobu nebo subjekt ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení č. 204/2011 ve znění nařízení č. 45/2014, tedy osobu nebo subjekt jednající prostřednictvím nebo jménem či ve prospěch osob, subjektů nebo orgánů uvedených v písmenech a) nebo b) výše uvedeného čl. 12 odst. 1? Je nutné mít za to, že náklady na záruku, kterých se domáhá výše uvedená banka u jiné banky se sídlem v Evropské unii, mají být přímo nebo nepřímo považovány za nároky v rámci záruky?
5)
Týká se ustanovení o výjimce, které je obsaženo v článku 9 nařízení č. 204/2011, jakékoli platby?
6)
Je-li vyúčtování nákladů na záruku provedeno poté, co vstoupilo v platnost nařízení Rady 2016/44, které sice zrušilo nařízení č. 204/2011, avšak obsahuje v podstatě totožná ustanovení (bod 1.5), je nařízení 2016/44 použitelné na vyřešení sporu mezi účastnicemi tohoto řízení a musí se čl. 17 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení vykládat v tom smyslu, že náklady a výdaje, kterých se domáhá libyjská banka a které na základě smlouvy o protizáruce platí banka se sídlem v Evropské unii, mají být přímo nebo nepřímo považovány za nároky v rámci záruky? Je nutné považovat banku se sídlem v Evropské unii, která je na základě smlouvy o protizáruce, která byla jakožto součást řetězce smluv uzavřena za účelem vystavení bankovní záruky ve prospěch HIB, povinna zaplatit náklady na záruku libyjskému subjektu, za osobu nebo subjekt ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) zmíněného nařízení, tedy osobu nebo subjekt jednající prostřednictvím nebo jménem či ve prospěch osob, subjektů nebo orgánů uvedených v písmenech a) nebo b) výše uvedeného čl. 17 odst. 1? Je nutné mít za to, že náklady na záruku, kterých se domáhá výše uvedená banka u jiné banky se sídlem v Evropské unii, mají být přímo nebo nepřímo považovány za nároky v rámci záruky?
(1) Nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (Úř. věst. 2011, L 58, s. 1; oprava Úř. věst. 2011, L 87, s. 37).
(2) Nařízení Rady (EU) 2016/44 ze dne 18. ledna 2016 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a o zrušení nařízení (EU) č. 204/2011 (Úř. věst. 2016, L 12, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy