7.8.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 256/2
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 2. května 2017 – Evonik Degussa GmbH v. Spolková republika Německo
(Věc C-229/17)
(2017/C 256/02)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Verwaltungsgericht Berlin
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Evonik Degussa GmbH
Žalovaná: Spolková republika Německo
Předběžné otázky
1)
Jedná se o „výrobu vodíku“ ve smyslu přílohy I bodu 2 rozhodnutí 2011/278/EU (1) pouze tehdy, pokud se ze dvou atomů vodíku H vyrobí prostřednictvím chemické syntézy molekula vodíku H2, nebo zahrnuje pojem výroby také případ, kdy se u plynné směsi s obsahem vodíku – bez syntézy – zvýší relativní podíl vodíku H2 v této směsi tím, že se odstraní ostatní složky plynu – buď fyzikální či chemickou cestou – aby se tak získal – v souladu s formulací uvedenou v bodu 2 přílohy rozhodnutí 2011/178/EU – „produkt […] vyjádřen[ý] v (čisté) obchodovatelné produkci a na 100 % čistotu příslušné látky“?
2)
V případě, že je nutno na první otázku odpovědět v tom smyslu, že pojem výroby nezahrnuje zvýšení relativního podílu vodíku H2 ve směsi plynů, vyvstává dále tato otázka:
Je nutno formulaci „prvky příslušných výrobních procesů přímo či nepřímo spojené s výrobou vodíku a se separací vodíku a oxidu uhelnatého“ vykládat v tom smyslu, že se systémové hranice referenční úrovně produktu pro vodík, které jsou popsány v bodu 2 přílohy I rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011 (2011/278/EU), vztahují pouze na oba prvky současně („a“), nebo může být prvek „separace vodíku a oxidu uhelnatého“ sám o sobě považován za prvek, na nějž se vztahují systémové hranice?
3)
V případě, že by byla druhá otázka zodpovězena v tom smyslu, že prvek „separace vodíku a oxidu uhelnatého“ může být sám o sobě považován za prvek, na nějž se vztahují systémové hranice, vyvstává dále otázka:
Jedná se o prvek „separace vodíku a oxidu uhelnatého“ pouze tehdy, pokud je vodík H2 separován pouze od oxidu uhelnatého CO, nebo je prvek „separace vodíku a oxidu uhelnatého“ dán i tehdy, pokud se vodík separuje nejen od oxidu uhelnatého, ale také od dalších látek – např. oxidu uhličitého CO2 nebo CnHn?
4)
V případě, že by bylo nutno žalobkyni soudně přiznat nárok na navýšení bezplatných povolenek na emise, vyvstává otázka, zda je nutno bod 3 výroku rozsudku Soudního dvora ze dne 28. dubna 2014 (C-191/14) vykládat v tom smyslu, že
a)
se na povolenky, jež příslušný orgán členského státu stanovil před 1. březnem 2017 pro roky 2013 až 2020, vztahuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, uvedený v článku 4 a příloze II rozhodnutí 2013/448/EU v původním znění, a že
b)
je nutno uplatnit pro navýšení pro roky 2013 až 2017, jež bylo soudně přiznáno po 1. březnu 2017, opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, uvedený v článku 4 a příloze II rozhodnutí 2013/448/EU v původním znění, a že
c)
je nutno uplatnit pro navýšení pro roky 2018 až 2020, jež bylo soudně přiznáno po 1. březnu 2017, opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, uvedený v článku 4 a příloze II rozhodnutí 2013/448/EU ve znění rozhodnutí 2017/126/EU, platného ode dne 1. března 2017?
(1) Rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (oznámeno pod číslem K(2011) 2772); Úř. věst. L 130, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy