27.11.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 402/8
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Tübingen (Německo) dne 11. srpna 2017 – Südwestrundfunk v. Tilo Rittinger, Patric Wolter, Harald Zastera, Dagmar Fahner, Layla Sofan, Marc Schulte
(Věc C-492/17)
(2017/C 402/10)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landgericht Tübingen
Účastníci původního řízení
Věřitelka a navrhovatelka/odpůrkyně v řízení o stížnosti: Südwestrundfunk
Dlužníci a odpůrci/navrhovatelé v řízení o stížnosti: Tilo Rittinger, Patric Wolter, Harald Zastera, Dagmar Fahner, Layla Sofan, Marc Schulte
Předběžné otázky
1)
Je Gesetz zur Geltung des Rundfunkbeitragsstaatsvertrags (vnitrostátní zákon spolkové země Bádensko- Württembersko ze dne 18. listopadu 2011 o platnosti státní smlouvy o příspěvku na vysílání, dále jen „RdFunkBeitrStVtrBW“) ze dne 17. prosince 2010, naposledy změněný článkem 4 devatenáctého dodatku ke státní smlouvě o rozhlasovém a televizním vysílání ze dne 3. prosince 2015 (zákon ze dne 23. února 2016 – GBl. s. 126, 129) neslučitelný s unijním právem, protože tím, že stanoví, že se od 1. ledna 2013 od každého dospělého bydlícího v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko v zásadě vybírá příspěvek ve prospěch vysílacích organizací SWR a ZDF, představuje zvýhodňující státní podporu ve prospěch výlučně těchto veřejnoprávních subjektů vysílání oproti soukromým vysílatelům, která je v rozporu s unijním právem? Musí být články 107 a 108 SFEU vykládány tak, že zákon vyžadoval ohledně příspěvku na vysílání souhlas Komise a je tedy z důvodu jeho neexistence neúčinný?
2)
Musí být články 107 a108 SFEU vykládány tak, že se týkají úpravy stanovené ve vnitrostátním zákoně „RdFunkBeitrStVtrBW“, podle které se v zásadě od každé dospělé osoby s bydlištěm v Bádensku-Württembersku bezpodmínečně vybírá příspěvek výlučně ve prospěch státních/veřejnoprávních stanic, protože tento příspěvek obnáší zvýhodňující podporu k technickému vyloučení stanic ze států EU, která porušuje unijní právo, neboť příspěvky jsou používány k vytvoření konkurenční přenosové cesty (monopol DVB-T2), jejíž užívání zahraničními vysílateli se nepředpokládá? Mají být články 107 a 108 SFEU vykládány tak, že se týkají nejen nepřímé finanční podpory, nýbrž i jiných ekonomicky relevantních zvýhodnění (právo vydat exekuční titul, oprávnění jednat jako podnikatelský subjekt i jako veřejnoprávní orgán, lepší postavení při výpočtu dluhů)?
3)
Je slučitelné se zásadou rovného zacházení a zákazem zvýhodňujících podpor, pokud je na základě vnitrostátního bádensko-württemberského zákona jeden německý vysílatel, který je zřízen jako veřejnoprávní subjekt a úřad a který zároveň konkuruje soukromým vysílatelům na reklamním trhu, vůči nim zvýhodněn tím, že na rozdíl od těchto vysílatelů nemusí svoje pohledávky vůči divákům uplatňovat u řádného soudu za účelem získání exekučního titulu, předtím než může navrhnout jejich výkon, nýbrž může sám bez součinnosti soudu vydat exekuční titul, který stejným způsobem opravňuje k exekuci?
4)
Je slučitelné s článkem 10 EÚLP / článkem 4 Listiny základních práv EU (právo na informace), pokud členský stát ve vnitrostátním bádensko-württemberském zákoně stanoví, že televizní vysílatel zřízený ve formě úřadu může požadovat příspěvek na financování právě tohoto vysílání od každé dospělé osoby, která bydlí v oblasti pokryté tímto vysíláním, a to pod hrozbou pokuty při nezaplacení, bez ohledu na to, zda tato osoba vůbec vlastní přijímač nebo pouze využívá jiné, totiž zahraniční nebo jiné soukromé vysílatele?
5)
Je vnitrostátní zákon „RdFunkBeitrStVtrBW“, zejména jeho § 2 a 3, slučitelný se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace podle unijního práva, pokud příspěvek na financování veřejnoprávního televizního vysílatele, který je vybírán bezpodmínečně od každého obyvatele, zatěžuje osobu matky samoživitelky několikanásobně víc než člena bytového společenství? Má být směrnice 2004/113/ES vykládána tak, že se vztahuje i na sporný příspěvek a že nepřímé znevýhodnění postačí, pokud je ve skutečnosti až 90 % žen zatíženo více?
6)
Je vnitrostátní zákon „RdFunkBeitrStVtrBW“, zejména jeho§ 2 a 3, slučitelný se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace podle unijního práva, pokud je příspěvek na financování veřejnoprávního televizního vysílatele, který je vybírán bezpodmínečně od každého obyvatele, u osob, které potřebují z pracovních důvodů druhé bydliště, dvojnásobný oproti jiným pracovníkům?
7)
Je vnitrostátní zákon „RdFunkBeitrStVtrBW“, zejména § 2 a 3, slučitelný se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace podle unijního práva a svobodou usazování podle unijního práva, pokud je příspěvek na financování veřejnoprávního televizního vysílatele, který je vybírán bezpodmínečně od každého obyvatele, stanovený tak, že při stejné možnosti příjmu bezprostředně před hranicí se sousedním státem EU je osoba německé státní příslušnosti povinna platit příspěvek výlučně v závislosti na poloze bydliště, zatímco osoba německé státní příslušnosti bezprostředně za hranicí neplatí žádný příspěvek, stejně jako má zahraniční občan EU, který se z pracovních důvodů musí usadit přímo za vnitřní hranicí EU, povinnost platit příspěvek, zatímco občan EU usazený bezprostředně před hranicí tuto povinnost nemá, i když ani jeden z nich nemá zájem na příjmu německé stanice?
Full & Egal Universal Law Academy