27.11.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 402/9
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverfassungsgericht (Německo) dne 15. srpna 2017 – Heinrich Weiss a další
(Věc C-493/17)
(2017/C 402/11)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesverfassungsgericht
Účastníci původního řízení
Stěžovatelé: Heinrich Weiss, Jürgen Heraeus, Patrick Adenauer, Bernd Lucke, Hans-Olaf Henkel, Joachim Starbatty, Bernd Kölmel, Ulrike Trebesius, Peter Gauweiler, Johann Heinrich von Stein, Gunnar Heinsohn, Otto Michels, Reinhold von Eben-Worlée, Michael Göde, Dagmar Metzger, Karl-Heinz Hauptmann, Stefan Städter, Markus C. Kerber a další
Další účastníci řízení: Bundesregierung, Bundestag, Evropská centrální banka, Deutsche Bundesbank
Předběžné otázky
1)
Je rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 ze dne 4. března 2015 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2015/10) (1), ve znění rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/2101 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/774 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2015/33) (2), rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/702 ze dne 18. dubna 2016, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/774 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2016/8) (3), a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/1041 ze dne 22. června 2016 o způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Řeckou republikou a o zrušení rozhodnutí (EU) 2015/300 (ECB/2016/18) (4), potažmo způsob jeho provedení, v rozporu s čl. 123 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie?
Je v rozporu zejména s čl. 123 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jestliže v rámci programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (PSPP)
a)
jsou podrobnosti nákupů sdělovány způsobem, kterým na trzích vzniká faktická jistota, že Eurosystém zčásti odkoupí dluhopisy, jež budou emitovat členské státy?
b)
nebudou ani dodatečně oznámeny žádné podrobnosti o dodržování minimálních dob mezi vydáním dluhového cenného papíru na primárním trhu a jeho nákupem na sekundárním trhu, takže v tomto směru není možná soudní kontrola?
c)
veškeré nakoupené dluhopisy nejsou znovu prodány, nýbrž jsou drženy až do splatnosti a tím staženy z trhu?
d)
Eurosystém nakupuje nominálně obchodovatelné dluhové cenné papíry, jež mají v době splatnosti záporný výnos?
2)
Je rozhodnutí uvedené v bodě 1. v rozporu s článkem 123 SFEU každopádně tehdy, jestliže vzhledem ke změněným podmínkám na finančních trzích, zejména v důsledku nedostatku dluhových cenných papírů způsobilých k nákupu, vyžaduje jeho další provádění soustavné uvolňování původně platných pravidel pro nákup a omezení stanovená judikaturou Soudního dvora pro program nákupu dluhových cenných papírů, jako je PSPP, ztrácejí na účinnosti?
3)
Je rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 ze dne 4. března 2015 uvedené v bodě 1. v platném znění v rozporu s článkem 119 a čl. 127 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a s články 17 až 24 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, protože překračuje mandát Evropské centrální banky ve věcech měnové politiky upravený ve výše uvedených ustanoveních, a zasahuje tím do pravomoci členských států?
Vyplývá překročení mandátu Evropské centrální banky zejména z toho, že
a)
rozhodnutí uvedené v bodě 1. vzhledem k objemu programu PSPP, jenž k 12. květnu 2017 činil 1 534,8 miliard eur, ve značné míře ovlivňuje podmínky refinancování pro členské státy?
b)
rozhodnutí uvedené v bodě 1. má s přihlédnutím ke zlepšení podmínek refinancování pro členské státy uvedenému pod písm. a) a k jeho dopadům na komerční banky nejen nepřímé hospodářskopolitické důsledky, ale z jejich objektivně zjistitelných dopadů jsou patrné hospodářskopolitické cíle programu, jež mají přinejmenším stejnou váhu jako cíle měnové politiky?
c)
rozhodnutí uvedené v bodě 1. je vzhledem ke svým značným hospodářskopolitickým dopadům v rozporu se zásadou proporcionality?
d)
rozhodnutí uvedené v bodě 1. nemůže být vzhledem k absenci specifického odůvodnění během doby provádění, jež činí více než dva roky, přezkoumáno z hlediska jeho trvající nezbytnosti a přiměřenosti?
4)
Je rozhodnutí uvedené v bodě 1. v rozporu s článkem 119 a čl. 127 odst. 1 a 2 SFEU a články 17 až 24 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky každopádně proto, že jeho objem a jeho provádění trvající déle než dva roky a z toho vyplývající hospodářskopolitické dopady zavdávají příčinu ke změněnému posuzování hlediska nezbytnosti a přiměřenosti PSPP a tím se od určitého okamžiku jeví jako překročení mandátu Evropské centrální banky v oblasti měnové politiky?
5)
Je neomezené rozdělení rizik mezi vnitrostátními centrálními bankami Eurosystému v případě nesplacení dluhopisů ústředních vlád a emitentů jim postavených na roveň, které je zřejmě zakotveno v rozhodnutí uvedeném v bodě 1., v rozporu s články 123 a 125 Smlouvy o fungování Evropské unie a s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, může-li se v důsledku toho stát nezbytnou rekapitalizace národních centrálních bank z rozpočtových prostředků?
(1) Úř. věst. L 121, s. 20.
(2) Úř. věst. L 305, s. 106.
(3) Úř. věst. L 121, s. 24.
(4) Úř. věst. L 169, s. 14.
Full & Egal Universal Law Academy