16.4.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 134/12
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Gorzowie Wielkopolskim (Polsko) dne 24. listopadu 2017 – WB
(Věc C-658/17)
(2018/C 134/16)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Okręgowy w Gorzowie Wielkopolskim
Účastnice původního řízení
Stěžovatelka: WB
Předběžné otázky
1)
Musí být čl. 46 odst. 3 písm. b) ve spojení s čl. 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (1) vykládán v tom smyslu, že potvrzení týkající se rozhodnutí v dědických věcech, jehož vzor stanoví příloha 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1329/2014 ze dne 9. prosince 2014, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení č. 650/2012 (2), lze vydat i v souvislosti s rozhodnutími, jimiž se potvrzuje postavení dědice, ale která nepodléhají (a to ani částečně) vykonatelnosti?
2)
Musí být čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že takové dědické osvědčení, které je vystavené ve formě notářského zápisu na základě nesporné žádosti všech účastníků řízení o vydání osvědčení a má právní účinky pravomocného soudního usnesení o potvrzení nabytí dědictví, jako je dědické osvědčení vyhotovené polským notářem, je rozhodnutím ve smyslu tohoto ustanovení?
a v důsledku toho:
Musí být čl. 3 odst. 2 první pododstavec nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že notáře, který vyhotovuje takové dědické osvědčení, je třeba považovat za soud ve smyslu posledně citovaného ustanovení?
3)
Musí být čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že oznámení provedené členským státem na základě článku 79 nařízení je pouze informativní a není podmínkou pro považování právního odborníka s pravomocí v dědických věcech, který vykonává soudní funkce, za soud ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce nařízení, jestliže tento odborník splňuje podmínky vyplývající z posledně citovaného ustanovení?
4)
V případě záporné odpovědi na otázky 1, 2 nebo 3: Musí být čl. 3 odst. 1 písm. i) nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že kvalifikování takového vnitrostátního procesního nástroje osvědčujícího postavení dědice, jako je polské dědické osvědčení, jako rozhodnutí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení č. 650/2012 vylučuje, aby bylo považováno za veřejnou listinu?
5)
V případě kladné odpovědi na otázku 4: Musí být čl. 3 odst. 1 písm. i) nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že takové dědické osvědčení vystavené ve formě notářského zápisu na základě nesporné žádosti všech účastníků řízení o vydání osvědčení, jako je dědické osvědčení vyhotovené polským notářem, je veřejnou listinou ve smyslu tohoto ustanovení?
(1) Úř. věst. 2012, L 201, s. 107.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1329/2014 ze dne 9. prosince 2014, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení; Úř. věst. 2014, L 359, s. 30.