Věc C-722/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bezirksgericht Villach (Rakousko) dne 27. listopadu 2018 – Norbert Reitbauer a další v. Enrico Casamassima
C2682018CS1530120171127CS0021153162
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bezirksgericht Villach (Rakousko) dne 27. listopadu 2018 – Norbert Reitbauer a další v. Enrico Casamassima
(Věc C-722/17)2018/C 268/21Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bezirksgericht Villach
Účastníci původního řízení
Žalobci: Norbert Reitbauer, Dolinschek GmbH, B.T.S. Trendfloor Raumausstattungs-GmbH, Elektrounternehmen K. Maschke GmbH, Klaus Egger, Architekt DI Klaus Egger Ziviltechniker GmbH
Žalovaný: Enrico Casamassima
Předběžné otázky
1
Otázka 1:
Musí být čl. 24 bod 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ( 1 ) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení č. 1215/2012“) vykládán v tom smyslu, že odpůrčí žaloba upravená v § 232 rakouského Exekutionsordnung (zákon o exekučním řízení) v případě sporu o rozdělení výtěžku soudní dražby spadá do působnosti tohoto ustanovení,
a to i v případě, že se žaloba zástavního věřitele podaná proti jinému zástavnímu věřiteli
a)
opírá o výtku, že jeho pohledávka ze zápůjčky zajištěná zástavním právem již z důvodu protipohledávky dlužníka, kterou má z titulu náhrady škody, neexistuje a
b)
která se navíc – stejně jako věřitelská odpůrčí žaloba (actio pauliana) – opírá o výtku, že zřízení zástavního práva zajišťujícího tuto pohledávku ze zápůjčky je z důvodu zvýhodnění věřitele neúčinné?
2
Druhá otázka (v případě záporné odpovědi na první otázku):
Musí být čl. 24 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení č. 1215/2012) vykládán v tom smyslu, že odpůrčí žaloba upravená v § 232 rakouského Exekutionsordnung (zákon o exekučním řízení) v případě sporu o rozdělení výtěžku soudní dražby spadá do působnosti tohoto ustanovení,
a to i v případě, že se žaloba zástavního věřitele podaná proti jinému zástavnímu věřiteli
a)
opírá o výtku, že jeho pohledávka ze zápůjčky zajištěná zástavním právem již z důvodu protipohledávky dlužníka, kterou má z titulu náhrady škody, neexistuje, a
b)
která se navíc – stejně jako věřitelská odpůrčí žaloba (actio pauliana) – opírá o výtku, že zřízení zástavního práva zajišťujícího tuto pohledávku ze zápůjčky je z důvodu zvýhodnění věřitele neúčinné?
( 1 ) – Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy