19.6.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 195/37
Žaloba podaná dne 19. dubna 2017 – Německo v. Komise
(Věc T-229/17)
(2017/C 195/50)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, J. Möller, a Rechtsanwälte M. Winkelmüller, F. van Schewick a M. Kottmann)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise (EU) 2017/133 ze dne 25. ledna 2017 o zachování odkazu na harmonizovanou normu EN 14342:2013 „Dřevěné podlahoviny – Charakteristiky, posuzování shody a označení“ v Úředním věstníku Evropské unie s omezením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. 2017 L 21, s. 113),
—
zrušil Rozhodnutí Komise (EU) 2017/145 ze dne 25. ledna 2017 o zachování odkazu na harmonizovanou normu EN 14904:2006 „Povrchy pro sportoviště – Halové povrchy pro víceúčelové použití: Specifikace“ v Úředním věstníku Evropské unie s omezením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. 2017 L 22, s. 62),
—
zrušil sdělení Komise v rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. 2017 C 76, s. 32) v rozsahu, v němž se vztahuje k harmonizované normě EN 14342:2013 „Dřevěné podlahoviny – Charakteristiky, posuzování shody a označení“,
—
zrušil sdělení Komise v rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. 2017 C 76, s. 32) v rozsahu, v němž se vztahuje k harmonizované normě EN 14904:2006 „Povrchy pro sportoviště – Halové povrchy pro víceúčelové použití: Specifikace“, jakož i
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí.
Spolková republika Německo tvrdí, že Komise při přijetí napadených rozhodnutí porušila podstatné formální náležitosti zakotvené v článku 18 nařízení (EU) č. 305/2011 (1). Komise tak neměla přijmout rozhodnutí na základě článku 5 směrnice 98/34/EG (2), povinná konzultace příslušného evropského normalizačního orgánu byla stižena nedostatky a napadená rozhodnutí nebyla přijata „na základě stanoviska“ výboru zřízeného podle článku 5 uvedené směrnice.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.
V rámci druhého žalobního důvodu vytýká žalobkyně, že napadená rozhodnutí porušují povinnost uvést odůvodnění vyplývající z čl. 296 odst. 2 SFEU, neboť Komise se nevyjádřila k zásadní otázce podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 305/2011, zda dotčené harmonizované normy splňují požadavky stanovené v příslušném mandátu a základní požadavky na stavbu. Z toho vyplývá, že ani Spolková republika Německo ani soud nemohou posoudit, na jakých zásadních skutkových a právních úvahách Komise svá rozhodnutí založila.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení nařízení č. 305/2011
Dále žalobkyně tvrdí, že napadená rozhodnutí a napadené sdělení porušují hmotněprávní ustanovení nařízení (EU) č. 305/2011.
—
Zaprvé porušují napadená rozhodnutí a napadené sdělení čl. 17 odst. 5 první a druhý pododstavec nařízení (EU) č. 305/2011, neboť Komise v rozporu s uvedenými ustanovením nezkoumala, do jaké míry se dotčené harmonizované normy shodují s požadavky stanovené v příslušném mandátu a nerespektovala tak, že ve skutečnosti tyto požadavky nejsou splněny.
—
Zadruhé porušují napadená rozhodnutí a napadené sdělení čl. 18 odst. 2 ve spojení s čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 3 první pododstavec nařízení (EU) č. 305/2011. Komise přehlédla, že normy týkající se postupu neobsahují postupy a kritéria pro zhodnocení vlastností ve vztahu k uvolňování takzvaných jiných nebezpečných látek a tím jsou, pokud jde o základní charakteristiku stavebních výrobků neúplné, čímž je ohroženo dodržování základních požadavků na stavby.
—
Konečně se Komise při přijetí napadených aktů dopustila nesprávného posouzení tím, že nerespektovala možnost poskytnutou čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 305/2011 uvést navrhované výhrady žalobkyně v odkazu na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. 2011 L 88, s. 5).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. 1998 L 217, s. 18).
Full & Egal Universal Law Academy