10.7.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 221/32
Žaloba podaná dne 28. dubna 2017 – Casino, Guichard-Perrachon a EMC Distribution v. Komise
(Věc T-249/17)
(2017/C 221/45)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobci: Casino, Guichard-Perrachon (Saint-Étienne, Francie) a EMC Distribution (Vitry-sur-Seine, Francie) (zástupci: D. Théophile, I. Simic, O. de Juvigny a T. Reymond, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
před tím, než rozhodne, uložil Komisi, aby na základě článků 89 a 90 jednacího řádu Tribunálu předložila veškeré dokumenty, doklady a jiné informace, na základě kterých měla k datu vydání rozhodnutí C (2017) 1054 za to, že disponuje dostatečně závažnými důkazy pro to, aby odůvodnila provedení kontroly v prostorách žalobců;
—
prohlásil, že se na základě článku 277 SFEU v projednávané věci nepoužije článek 20 nařízení č. 1/2003, a v důsledku toho zrušil rozhodnutí Komise C (2017) 1054 ze dne 9. února 2017;
—
zrušil na základě článku 263 SFEU rozhodnutí Evropské komise C (2017) 1054 ze dne 9. února2017;
—
uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobci pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z protiprávnosti rozhodnutí Evropské komise ze dne 9. února 2017 nařizující žalobcům, aby se podřídili kontrole podle čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205), tedy rozhodnutí, které je v projednávané věci napadeno (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalobci v tomto ohledu tvrdí, že:
—
napadené rozhodnutí je založeno na ustanovení, které je samo o sobě protiprávní, a proto v projednávané věci nepoužitelné na základě článku 277 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“);
—
článek 20 nařízení č. 1/2003 porušuje základní právo na účinný procesní prostředek stanovené v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“), tím, že neumožňuje podnikům, které jsou příjemci rozhodnutí Komise o kontrole, se účinně bránit proti průběhu kontroly;
—
toto ustanovení rovněž porušuje zásadu rovnosti zbraní a právo na obhajobu, zaručené články 47 a 48 Listiny a článkem 6 EÚLP tím, že neumožňuje stranám přístup k dokumentům, které jsou základem rozhodnutí Komise o provedení kontroly.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení základního práva na nedotknutelnost obydlí podle článku 7 Listiny a článku 8 EÚLP tím, že napadené rozhodnutí má neomezenou platnost, jakož i nepřesný a nepřiměřený rozsah působnosti, jelikož:
—
napadené rozhodnutí uvádí pouze datum, od kterého může kontrola začít, ale nestanoví datum ukončení ani maximální dobu trvání kontroly;
—
vztahuje se na všechny společnosti skupiny Casino bez ohledu na jejich činnost a zeměpisnou polohu, aniž je jednotlivě jmenuje, s výjimkou mateřské společnosti;
—
umožňuje kontrolu v jakýchkoliv prostorách skupiny.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti Komise uvést odůvodnění, jelikož napadené rozhodnutí neupřesňuje typ, povahu, původ ani obsah informací, na základě kterých se Komise rozhodla nařídit kontrolu.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z dopadu, který mělo napadené rozhodnutí na základní právo na nedotknutelnost obydlí podle článku 7 Listiny a článku 8 EÚLP tím, že bylo přijato, aniž Komise disponovala dostatečně závažnými důkazy pro to, aby odůvodnila provedení kontroly v prostorách žalobců.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, ke kterému došlo přijetím napadeného rozhodnutí tím, že v něm byl stanoven začátek kontroly na den, který má mimořádně nepříznivý dopad na činnost žalobců, přestože Komise mohla stanovit jiné datum, jež by bylo pro žalobce podstatně méně omezující a Komisi by to nezpůsobilo žádné obtíže. V tomto ohledu žalobci tvrdí, že i když se napadené rozhodnutí zaměřuje na prostory subjektu skupiny Casino, který je odpovědný za jednávání s dodavateli, stanoví počátek kontroly na 20. února 2017 nebo krátce poté, což je poslední týden pro sjednávání ročních smluv s dodavateli, jelikož článek L. 441-7 francouzského obchodního zákoníku stanoví lhůtu pro uzavření smluv do 1. března daného roku, o čemž Komise dobře věděla.
Full & Egal Universal Law Academy