17.7.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 231/41
Žaloba podaná dne 16. května 2017 – Transdev a další v. Komise
(Věc T-291/17)
(2017/C 231/50)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobci: Transdev (Issy-les-Moulineaux, Francie), Transdev Ile de France (Issy-les-Moulineaux), Transports rapides automobiles (TRA) (Villepinte, Francie) (zástupce: F. Salat-Baroux, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
částečně zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 2. února 2017 týkající se režimů podpor SA.26763 2014/C (ex 2012/NN) zavedených Francií ve prospěch podniků provozujících autobusovou dopravu v regionu Île-de-France v rozsahu, v němž je v jeho článku 1 prohlášeno, že regionální režim podpor byl zaveden „protiprávně“, ačkoliv se jednalo o existující režim podpor;
—
podpůrně, částečně zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 2. února 2017 týkající se režimů podpor SA.26763 2014/C (ex 2012/NN) zavedených Francií ve prospěch podniků provozujících autobusovou dopravu v regionu Île-de-France v rozsahu, v němž je v jeho článku 1 prohlášeno, že regionální režim podpor byl zaveden protiprávně, co se týče období přede dnem 25. listopadu 1998;
—
uložil Evropské komisi náhradu všech nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobci dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že předmětný regionální režim podpor nebyl prováděn protiprávně, jelikož se na něj nevztahovala povinnost předchozího oznámení. Regionální režim podpor je totiž existující režim podpor ve smyslu čl. 108 odst. 1 SFEU a ustanovení čl. 1 písm. b) a kapitoly VI nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9) (dále jen „nařízení 2015/1589“). Podle pravidel použitelných na existující režimy podpor platí, že jejich provádění není protiprávní, přičemž Komise případně může pouze stanovit vhodná opatření, v jejichž důsledku se tyto režimy v budoucnu změní nebo zaniknou.
2.
Druhý žalobní důvod, vznesený podpůrně, vychází z toho, že regionální režim podpor nepředstavuje existující režim podpor. Podle žalobců postupovala Komise v napadeném rozhodnutí protiprávně, pokud měla za to, že desetiletá promlčecí lhůta byla přerušena tím, že Syndicat autonome des transporteurs de voyageurs (Svaz provozovatelů osobní dopravy, dále jen „SATV“) podal v roce 2004 u vnitrostátního soudu žalobu. Článek 17 nařízení 2015/1589 totiž stanoví, že desetiletá promlčecí lhůta se přerušuje pouze opatřením přijatým Komisí nebo členským státem jednajícím na žádost Komise. Žalobci tvrdí, že podání žaloby SATV u vnitrostátního soudu není opatřením, které by přerušovalo promlčecí lhůtu ve smyslu tohoto ustanovení.
Full & Egal Universal Law Academy