7.8.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 256/29
Žaloba podaná dne 15. května 2017 – Danpower Baltic v. Komise
(Věc T-295/17)
(2017/C 256/35)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Danpower Baltic UAB (Kauno, Litva) (zástupci: D. Fouquet, J. Nysten a J. Voß, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise o státní podpoře ze dne 19. září 2016 ve věci SA.41539 (2016/N) – Litva, Investiční podpora na vysoce účinné kogenerační zařízení ve Vilniusu, UAB Vilniaus kogeneracinė jėgainė Viniaus Kogeneracinee Jeqaine – C(2016) 5943 final;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise představuje zjevně nesprávné posouzení, jelikož je založeno na nedostatečných, neúplných, irelevantních a rozporuplných důkazech.
—
Rozhodnutí Komise je založeno na nedostatečných, neúplných, irelevantních a rozporuplných důkazech. To se týká zejména dostupnosti soukromých investic do zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny (dále jen „CHP“) a dalších zařízení na výrobu tepla, vlivu CHP na životní prostředí, stávajících kapacit na spalování odpadů v Litvě, statutu quo trhu tepla ve Vilniusu a skutečnosti, že Lietuvos Energija neprovedla za účelem výběru soukromého partnera řádné zadávací řízení. Žalovaná tuto informaci nevzala do úvahy.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož nebyla dodržena individuální oznamovací povinnost a povinnost hodnocení nezbytného u podpory velkého rozsahu a jelikož toto rozhodnutí předpokládá přínos cíli společného zájmu.
—
Rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož nebyla dodržena individuální oznamovací povinnost a povinnost hodnocení nezbytného u podpory velkého rozsahu a jelikož toto rozhodnutí předpokládá přínos cíli společného zájmu. Komise v rozhodnutí neprovedla náležitým způsobem hodnocení podle bodu 33 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, pokud státní podpora slouží k ochraně životního prostředí. Žalovaná použila nesprávnou hodnotící normu a nezohlednila, že potenciální snižování emisí CO2 je značně nižší, než je uvedeno v předmětném rozhodnutí.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož povede k obcházení hierarchie nakládání s odpady v Litvě.
—
Rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož povede k obcházení hierarchie nakládání s odpady v Litvě. Státní podpora bude nadále zvyšovat nadměrnou kapacitu zařízení pro spalování odpadů v Litvě a omezí motivaci ke zvýšení míry recyklace a opětovného využití. Tím bude Litvě znemožněno dosáhnout cíle recyklace v míře 50 % podle směrnice 2008/98/ES. Sama Evropská komise naléhavě žádala litevskou vládu, aby nepodporovala stavbu zařízení pro spalování odpadů.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož v něm bylo dovozeno, že by bylo třeba státního zásahu v podobě státní podpory.
—
Žalovaná nezohlednila a nezabývala se důkazy, které dokládá trh tepla pro oblast Vilniusu v souvislosti s obdobnými zlepšeními ochrany životního prostředí prostřednictvím nahrazení plynu biomasou bez potřeby státního zásahu. Na trhu tepla ve Vilniusu nedošlo k žádnému selhání. Trh tepla je konkurenčním trhem s konkurenčními cenami, které vhodným způsobem podněcují investice do z hlediska emisí CO2 neutrální biomasy a kapacit spalování odpadů.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož v něm bylo dovozeno, že podpora je přiměřená.
—
Komise v rozhodnutí neprovedla náležité posouzení proporcionality, jelikož akceptovala informace poskytnuté litevskou vládou, aniž je ověřila, a využila nesprávného scénáře porovnávajícího zcela odlišné investiční projekty (CHP a teplárny namísto porovnání dvou projektů CHP).
6.
Šestý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož v něm bylo dovozeno, že státní podpora by měla motivační účinek.
—
Žalovaná vycházela z tvrzení litevské vlády, že příjemce podpory by jinak CHP ve Vilniusu nepostavil, což je nesprávný závěr, neboť tyto činnosti jsou součástí běžného podnikání příjemce, tj. nepotřeboval by být dále podporován.
7.
Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí Komise porušuje článek 107 SFEU, jelikož v něm byl nesprávně posouzen dopad na hospodářskou soutěž na trhu tepla ve Vilniusu.
—
Žalovaná měla k dispozici informace týkající se hospodářské soutěže na trhu tepla ve Vilniusu, ale zjevně pochybila, když dospěla k závěru, že by nebyl nikterak ovlivněn. Konkrétně nebyla dostatečně zohledněna hrozba vytěsnění stávajících účastníků trhu, tedy i žalobce, a závěry žalované jsou tudíž chybné. V důsledku státní podpory dojde k vytlačení nezávislých producentů tepla, kteří působí v oblasti tepelných zařízení na spalování z hlediska emisí CO2 neutrální biomasy. Státní podpora dále umožní Vilnius KJ, aby se okamžitě stala dominantním účastníkem trhu s tržním podílem okolo 51 %.
Full & Egal Universal Law Academy