25.9.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 318/17
Žaloba podaná dne 2. srpna 2017 – Rogesa v. Komise
(Věc T-475/17)
(2017/C 318/23)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Rogesa Roheisengesellschaft Saar mbH (Dillingen, Německo) (zástupci: S. Altenschmidt a A. Sitzer, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 20. června 2017, a podpůrně rozhodnutí ze dne 11. července 2007, kterými byla zamítnuta její druhá žádost ze dne 29. května 2007 (č. 2017/1788), a
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že podmínky pro práva na přístup k dokumentům jsou splněny
—
Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 3 první větu nařízení č. 1049/2001 (1) ve spojení s čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 (2), jelikož je oprávněna získat přístup k požadovaným dokumentům.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z neexistence výjimky na základě článku 4 nařízení č. 1049/2001
—
Žalobkyně tvrdí, že požadované dokumenty neobsahují obchodně citlivé údaje ve smyslu čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení č. 1049/2001 a že každopádně existuje převažující veřejný zájem na jejich zpřístupnění.
—
Žalobkyně dále tvrdí, že důvod zamítnutí stanovený v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení č. 1049/2001, podle něhož může být přístup k dokumentu odepřen, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany soudního řízení a právního poradenství, se rovněž neuplatní, jelikož o věci C-80/16 (ArcelorMittal Atlantique et Lorraine) předložené Soudnímu dvoru již bylo prakticky rozhodnuto rozsudkem ze dne 26. července 2017.
—
Žalobkyně navíc tvrdí, že Komise jí měla každopádně umožnit částečný přístup, popřípadě po skrytí důvěrných údajů. Rozhodnutí Komise je tak rovněž v rozporu s čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001 a se zásadou proporcionality, stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z procesních vad, kterých se Komise dopustila
—
A konečně, žalobkyně tvrdí, že byl porušen článek 8 nařízení č. 1049/2001. Navzdory dvojímu prodloužení lhůty, podruhé na dobu neurčitou, totiž do okamžiku podání žaloby nebylo přijato žádné rozhodnutí týkající se druhé žádosti žalobkyně, podané dne 29. května 2017. Článek 8 nařízení č. 1049/2001 přitom stanoví možnost pouze jednoho prodloužení lhůty, a to o 15 pracovních dní, a nikoliv prodloužení na dobu neurčitou.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13.