25.9.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 318/22
Žaloba podaná dne 28. července 2017 – Iccrea Banca v. Komise a SRB
(Věc T-494/17)
(2017/C 318/29)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Iccrea Banca SpA Istituto Centrale del Credito Cooperativo (Řím, Itálie) (zástupci: P. Messina, F. Isgrò a A. Dentoni Litta, advokáti)
Žalovaní: Evropská komise a Jednotný výbor pro řešení krizí
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí SRB/ES/SRF/2016/06 ze dne 15. dubna 2016, jakož i všechny další rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí, na základě kterých Banca d’Italia přijala následující rozhodnutí: č. 1547337/16 ze dne 29. prosince 2016, č. 0333162/17 ze dne 14. března 2017, č. 0334520/17 ze dne 14. března 2017, č. 1249264/15 ze dne 24. listopadu 2015 a č. 1262091/15 ze dne 26. listopadu 2015;
—
přiznal náhradu škody Iccrea Banca, kterou jí způsobil Jednotný výbor pro řešení krizí při výkonu svých funkcí spočívajících ve stanovení příspěvků žalobkyně, ve formě vyšších sazeb uplatňovaných na Iccrea Banca;
—
podpůrně pro případ, že nebude vyhověno výše uvedeným návrhům, prohlásil, že čl. 5 odst. 1 písm. a) a písm. f) [nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63] (nebo případně celé toto nařízení) jsou neplatné, a to z důvodu porušení základních zásad rovného zacházení, zákazu diskriminace a proporcionality;
—
v každém případě uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí SRB/ES/SRF/2016/06 ze dne 15. dubna 2016, jakož i všem dalším rozhodnutím Jednotného výboru pro řešení krizí, na jejichž základě Banca d’Italia přijala rozhodnutí o úhradě příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí.
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z neoznámení rozhodnutí, porušení zásady transparentnosti, porušení a nesprávného uplatnění článku 15 SFEU, jakož i porušení zásady legitimního očekávání.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že jí nikdy nebylo umožněno seznámit se s rozhodnutími Jednotného fondu pro řešení krizí, ani pochopit čistě formální úlohu Banca d’Italia při výkonu těchto rozhodnutí.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z neprovedení dokazování, nesprávného posouzení skutkového stavu, porušení a nesprávného uplatnění čl. 5 [odst. 1] písm. a) nařízení č. 2015/63, jakož i porušení zásad zákazu diskriminace a řádné správy.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Jednotný fond pro řešení krizí nesprávně uplatnil čl. 5 [odst. 1] písm. a) nařízení č. 2015/63 (1) tím, že stanovil výši příspěvků žalobkyně, která nezohledňovala závazky uvnitř skupiny.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z neprovedení dokazování, nesprávného posouzení skutkového stavu, porušení a nesprávného uplatnění čl. 5 [odst. 1] písm. f) nařízení č. 2015/63, jakož i porušení zásad zákazu diskriminace a řádné správy.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Jednotný výbor pro řešení krizí nesprávně uplatnil čl. 5 [odst. 1] písm. f) nařízení č. 2015/63 tím, že vytvořil situaci dvojího započítávání.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti jednání unijního orgánu a týkající se žaloby [založené na] mimosmluvní odpovědnosti podle článku 268 SFEU.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že jednání Jednotného výboru pro řešení krizí vykazuje všechny znaky, jež vždy vyžadovala unijní judikatura k podání takovéto žaloby a kterými jsou protiprávnost jednání vytýkaného orgánům, skutečně vzniklá škoda a příčinná souvislost mezi jednáním a škodou.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející podpůrně a incidenčně z porušení zásad efektivity, rovnocennosti a rovného zacházení a z toho plynoucí nepoužitelnosti nařízení č. 2015/63.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že případný rozpor mezi uvedeným nařízením a situací žalobkyně porušuje výše uvedené zásady tím, se na osoby nacházející se v téže faktické situaci jako Iccrea vztahují snížené příspěvky, což protiprávně zhoršuje situaci žalobkyně a má za následek to, že s podobnými situacemi je zacházeno odlišně.
6.
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení článku 15 SFEU a týkající se nemožnosti žalobkyně seznámit se s rozhodnutími Jednotného výboru pro řešení krizí, jakož i návrhu na uložení povinnosti tato rozhodnutí předložit.
—
Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že jí dosud nebylo umožněno seznámit se s rozhodnutími vztahujícími se k letům 2015, 2016 a 2017 a týkajícími se žalobkyně, což vede ke zjevnému porušení článku 15 SFEU a práva na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, nehledě na nosič, na kterém se nacházejí.
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci, (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).