2.10.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 330/15
Žaloba podaná dne 4. srpna 2017 – Sánchez del Valle a Calatrava Real State 2015 v. Komise a SRB
(Věc T-497/17)
(2017/C 330/20)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Žalobci: Manuel Alfonso Sánchez del Valle (Madrid, Španělsko) a Calatrava Real State 2015, SL (Madrid) (zástupci: B. Gutiérrez de la Roza Pérez, P. Rubio Escobar, R. Ruiz de la Torre Esporrín a B. Fernández García, advokáti)
Žalovaní: Evropská komise a Jednotný výbor pro řešení krizí
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí (SRB/EES/2017/08) Jednotného výboru pro řešení krizí na jeho zasedání dne 7. června 2017, kterým byl přijat program řešení krize pro Banco Popular Español, S.A.;
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise 2017/1246 ze dne 7. června 2017, kterým se schvaluje program řešení krize pro Banco Popular Español S.A; a
—
uložil žalovaným a vedlejším účastníkům řízení, kteří podporují zcela nebo částečně jejich návrhová žádání, náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobci jedenáct žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z chybějícího nebo nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí a z toho vyplývajícího porušení čl. 41 odst. 2 a článku 47 listiny základních práv a svobod.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 20 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, jelikož nedošlo k
3.
Porušení čl. 18 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 18 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 v rozsahu, v němž napadená rozhodnutí schvalují řešení krize Banco Popular, třebaže ke dni 6. června 2017 neměla tato bankovní instituce problémy s platební schopností a její problémy s hotovostí byly přechodné.
4.
Porušení čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 806/2014 v rozsahu, v němž napadená rozhodnutí schvalují řešení krize Banco Popular, třebaže existovala přiměřená vyhlídka na to, že by jejímu selhání v přiměřené lhůtě zabránila alternativní opatření soukromého sektoru.
5.
Porušení čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, protože nebyla vyvinuta snaha o minimalizaci nákladů na řešení krize a zabránění snížení hodnoty, jež není nezbytné pro dosažení účelu řešení.
6.
Porušení článku 22 nařízení (EU) č. 806/2014 tím, že napadená rozhodnutí neprovedla posouzení a nepřijala nástroje k řešení krize, které by byly alternativou k převodu činnosti, uvedených v odstavci 2 tohoto článku, v souladu s okolnostmi podle odstavce 3.
7.
Porušení čl. 15 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 806/2014, jelikož akcionáři měli obdržet více, než co by dostali v případě úpadku.
8.
Porušení článku 29 nařízení (EU) č. 806/2014.
9.
Porušení práva vlastnit majetek a v důsledku toho porušení článku 17 Listiny základních práv Evropské unie
10.
Porušení práva na účinnou soudní ochranu, vzhledem k nemožnosti akcionářů se bránit.
11.
Porušení práv akcionářů a ostatních držitelů cenných papírů, dotčených uplatněním odpisu a konverze, být vyslechnuti před přijetím individuálního rozhodnutí o odpisu jejich majetku, které se jich nepříznivě dotýká.