23.10.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 357/25
Žaloba podaná dne 22. srpna 2017 – UG v. Komise
(Věc T-571/17)
(2017/C 357/33)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: UG (zástupci: M. Richard a P. Junqueira de Oliveira, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. května 2017 (No R/40/17) a všechna podpůrná rozhodnutí;
—
nařídil opětovné přijetí žalobkyně;
—
uložil Evropské komisi náhradu ušlých platů a náhradu škody ve výši 40 000 eur;
—
zrušil protiprávní zdanění příjmu;
—
vyplatil částku 6 818,81 eur z titulu přeplatků na protiprávně vybrané dani z příjmu;
—
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení a náhradu nákladů na právního zástupce, předběžně vyčíslené na 10 000 eur.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení práva být slyšen, jelikož Komise zorganizovala cosi, co pouze připomínalo řízení předcházející propuštění.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z věcných chyb, kterými je stiženo napadené rozhodnutí, jelikož odůvodnění, na kterém je založeno, je nepřesné, nereálné a není spolehlivé.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z překročení pravomoci, jelikož Komise propustila žalobkyni údajně z důvodu její činnosti v odborech a proto, že čerpala rodičovskou dovolenou.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 42 služebního řádu, ustanovení 5.4 Revidované rámcové dohody o rodičovské dovolené, jak vychází ze směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. 2010, L 68, s. 13), článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. 2002, L 80, s. 29), jakož i přílohy IX služebního řádu, jelikož nebylo dodrženo disciplinární řízení.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející z nepřiměřenosti sankce.