11.12.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 424/42
Žaloba podaná dne 28. září 2017 – Vallina Fonseca v. SRB
(Věc T-659/17)
(2017/C 424/61)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Žalobce: José Antonio Vallina Fonseca (Madrid, Španělsko) (zástupci: R. Vallina Hoset a A. Sellés Marco, advokáti)
Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
určil mimosmluvní odpovědnost Jednotného výboru pro řešení krizí a uložil tomuto Výboru povinnost nahradit škodu způsobenou Josému Antoniovi Vallina Fonsecovi v důsledku veškerých jeho jednání a opomenutí, která žalobce připravila o dluhopisy a cenné papíry BANCO POPULAR ESPAÑOL, S.A., jichž byl majitelem;
—
uložil Výboru povinnost zaplatit tomuto žalobci částku 50 000 € z titulu náhrady způsobené škody (dále jen „nárokovatelná částka“);
—
rozhodl, že nárokovatelná částka se navyšuje o vyrovnávací úroky plynoucí od 7. června 2017 do vyhlášení rozsudku, jímž bude rozhodnuto o této žalobě;
—
rozhodl, že nárokovatelná částka se navyšuje o příslušné úroky z prodlení plynoucí ode dne vyhlášení tohoto rozsudku do úplného zaplacení nárokovatelné částky a v sazbě, kterou ECB stanoví pro své operace refinancování, zvýšené o dva procentní body;
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod, vycházející z toho, že rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí SRB/EES/2017/08 ze dne 7. června 2017, o programu řešení krize ve vztahu k Banco Popular Español, S.A., je vzhledem k tomu, že se jím schvaluje akt, který nepříznivě zasahuje do právního postavení Banco Popular a jejích akcionářů v důsledku krize, již vyvolal samotný Jednotný výbor, v rozporu se zásadou nemo auditur turpitudinem opropiam allegans, jakož i s článkem 88 nařízení č. 806/2014.
2.
Druhý žalobní důvod, vycházející z toho, že Jednotný výbor tím, že přijal dané rozhodnutí, porušil povinnost postupovat s řádnou péčí, zásadu řádné správy podle článku 296 SFEU, zásadu zákazu svévole a zásady nemo auditur turpitudinem suam allegans.
3.
Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení článků 17 a 41 Listiny základních práv Evropské unie spočívajícího v tom, že žalobce byl přinucen vzdát se svého majetku, aniž mu předtím nebo poté byla poskytnuta možnost se vyjádřit.
4.
Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z toho, že Jednotný výbor tím, že žalobce zbavil majetku, přestože byly k dispozici méně omezující alternativní opatření, porušil článek 17 Listiny základních práv Evropské unie a článek 54 Smlouvy o Evropské unii.
Full & Egal Universal Law Academy