20.11.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 392/38
Žaloba podaná dne 2. října 2017 – ClientEarth v. Komise
(Věc T-677/17)
(2017/C 392/48)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: ClientEarth (Londýn, Spojené království) (zástupce: A. Jones, barrister)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;
—
zrušil druhý pododstavec čl. 1 odst. 3 písm. a) nařízení Komise (EU) 2017/1154 ze dne 7. června 2017, kterým se mění nařízení Komise (EU) 2017/1151, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. 2017, L 175, s. 708);
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení; a
—
nařídil další případná vhodná opatření.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z toho, že povinnost přísné důvěrnosti, uložená napadeným ustanovením, je protiprávní, protože tato povinnost bude nutně veřejným orgánům členských států EU v odpovědi na žádost občana bránit ve zveřejnění informací o emisích do životního prostředí, což je v rozporu s články 3 a 4 směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (1).
2.
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že paušální povinnost přísné důvěrnosti, uložená napadeným ustanovení, je protiprávní, protože tato povinnost bude nutně unijním orgánům a institucím v odpovědi na žádost občana bránit ve zveřejnění informací o emisích do životního prostředí, což je v rozporu s článkem 6 Aarhuského nařízení (2) a článkem 2 nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům (3).
3.
Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise zavedením paušální povinnosti přísné důvěrnosti zavedla podstatný prvek, který jde nad rámec doplňujících opatření ve smyslu čl. 5 odst. 3 a čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 715/2007, mění účinky směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, Aarhuské nařízení a nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům a zbavuje tato opatření jejich effet utile.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že paušální povinnost přísné důvěrnosti, uložená napadeným rozhodnutím, porušuje obecnou zásadu proporcionality unijního práva.
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. 2003, L 41, s. 26; Zvl. vyd. 15/7, s. 375.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 1/3, s. 331.
Full & Egal Universal Law Academy