5.2.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 42/35
Žaloba podaná dne 4. prosince 2017 – BTC v. Komise
(Věc T-786/17)
(2018/C 042/49)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: BTC GmbH (Bolzano, Itálie) (zástupci: L. von Lutterotti a A. Frei, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise Ares(2017) 4709558 ze dne 27. září 2017 požadující vrácení poskytnutého financování a související oznámení o dluhu č. 3241712708 ze dne 2. října 2017 a sdělení Ares(2017) 4790311 ze dne 2. října 2017, které byly všechny oznámeny e-mailem dne 4. října 2017 na adresu info@, jakož i všech (i neznámých) předchozích, souvisejících nebo prováděcích právních aktů,
—
podpůrně, v rámci rozhodčího řízení podle článku 272 SFEU a na základě čl. 5 odst. 2 smlouvy o financování č. C046311 ze dne 29. června 2007 určil, že částka, kterou Komise po žalobkyni požadovala v oznámení o dluhu č. 3241712708 ze dne 2. října 2017, není tato povinna vrátit, takže žalobkyně je oprávněna si ji ponechat,
—
ještě podpůrněji, rovněž v rámci rozhodčího řízení podle článku 272 SFEU a na základě čl. 5 odst. 2 smlouvy o financování č. C046311 ze dne 29. června 2007 a pouze v případě, že by žalobkyně byla podle uvedené smlouvy povinna k platbě jakékoliv částky Evropským společenstvím, určil, že částka případně dlužná žalobkyní je nižší nežli částka uvedená Evropskou komisí v oznámení o dluhu č. 3241712708 ze dne 2. října 2017,
—
každopádně uložil žalované náhradu nákladů řízení podle článku 134 jednacího řádu, které jsou odhadovány, na základě italských požadavků pro určování advokátních odměn, v souladu s vyhláškou italského ministerstva spravedlnosti č. 55/2014, na 30 000 EUR, navýšených o 15 % v rámci paušální náhrady výdajů v souladu s článkem 15 téže vyhlášky, o 4 % v rámci zákonného příspěvku do advokátského fondu a o 22 % v rámci DPH, bude-li ji třeba hradit, s výhradou pozdějšího přesnějšího určení v průběhu řízení v závislosti na vynaložené práci.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod: neplatnost napadených aktů z důvodu promlčení v souladu s čl. 3 odst. 1 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 (1).
2.
Druhý žalobní důvod: neplatnost napadených aktů z důvodu porušení článku 296 SFEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie v důsledku nepřiměřené doby přijímání výše uvedených rozhodnutí a oznámení o dluhu (porušení zásady právní jistoty a přiměřené délky řízení).
3.
Třetí žalobní důvod: neplatnost napadených aktů z důvodu porušení článku 296 SFEU a článků 41 a 42 Listiny základních práv Evropské unie v důsledku pochybení při prokazování skutečností a chybějícího, nedostatečného a protiřečícího si odůvodnění rozhodnutí a porušení práva na přístup k dokumentům.
4.
Čtvrtý žalobní důvod: neplatnost napadených aktů z důvodu porušení článků 2 a 4 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a porušení článku 296 SFEU a článku 41 Listiny základních práv Evropské unie v důsledku nepřiměřenosti požadované částky, absence nebo nesprávnosti konstatování skutečností a nedostatečného a protiřečícího si odůvodnění rozhodnutí.
5.
Pátý žalobní důvod: částka, kterou Komise požadovala po žalobkyni v oznámení o dluhu č. 3241712708 ze dne 2. října 2017, není tato povinna platit z důvodu, že Komise porušila smluvní zásadu dobré víry, prokázala skutečnosti opožděně a nedostatečně a neposoudila, nebo chybně posoudila, dostupné důkazy.
6.
Šestý žalobní důvod: částka, kterou Komise požadovala po žalobkyni v oznámení o dluhu č. 3241712708 ze dne 2. října 2017, není tato povinna platit z důvodu, že závěry, k nimž Komise došla na základě zprávy OLAF, neodpovídají skutečnosti.
7.
Sedmý žalobní důvod: částka, kterou Komise požadovala po žalobkyni v oznámení o dluhu č. 3241712708 ze dne 2. října 2017, není tato každopádně povinna platit v dané výši, jelikož podle článku 19 přílohy II smlouvy o financování musí být vráceny pouze skutečně vyplacené částky, avšak nikoliv ty, které byly uhrazeny na základě předložení skutečnosti odpovídajícího účetnictví, splňujícího smluvní požadavky (porušení zásady dobré víry a zásady proporcionality).
(1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. 1995, L 312, s. 1).